Už nám pověděla o prvním provizorním ubytování v mnohonárodnostní ubytovně a těžkém boji při hledání zaměstnání. Nyní se podíváme, co se v Edinburghu dělo dále. ⋌(jir)

V minulém díle jsem popsala, jak jsem lovila práci, dnes se zaměřím na hledání lepšího bydlení.
Po příletu do Edinburghu jsem skoro ihned začala obvolávat inzeráty nabízející volný pokoj. Hned druhý telefonát byl úspěšný a ještě ten den jsem se domluvila na prohlídce bytu. Podle adresy jsem byt nemohla najít, proto jsem zavolala majiteli, který slíbil, že vyběhne před dům. Rozhodně jsem nečekala příjezd luxusního černého jaguára s Indem za volantem. Po chvilce váhání jsem k němu nastoupila a jaguár nás dopravil o půl ulice dál k jakési bytovce.

Povědomý nápoj od neznámé Indky

Po tmavém úzkém schodišti stoupáme do vyšších pater, cestou se z jednoho bytu se ozývá hádka v neidentifikovatelném jazyce. Tento byt naštěstí míjíme. Když dosáhneme třetího patra, ušmudlanou chodbou se vydáme k oprýskaným dveřím až úplně vzadu. Vstoupíme a jakási Indka v sárí mi s úsměvem nabízí plechovku Coca Coly.

Pokoj je miniaturní, vejde se do něj sotva postel, noční stolek a vestavěná skříň, ale má výhled na řeku, je kousek od moře, ve čtvrti zvané Leith, pouhé dva kilometry od centra.

V bytě budu moci dále využívat prostornou kuchyni a obývací pokoj, internet, pračku, koupelnu a záchod. Kvůli posledním dvěma zmíněným místnostem jsem dost váhala, zda pokoj vzít, zjišťuji, že nejen čeští studenti na kolejích mohou být čuňátka, ale že se jedná o jev celospolečenský, objevující se napříč národnostmi, pohlavím i věkem. Za sedmdesát liber (2100 Kč) včetně energií týdně jsem si nakonec pokoj pronajala.


Byt vlastní Pal, v jednom pokoji žije se svojí manželkou Raman a za dva dny se jim z prázdnin u prarodičů v severní Indii vrací čtyřletý syn Shaan. Pal se v Edinburghu živí jako řidič autobusu a po večerech si přivydělává v místní pizzerii. Raman je vedoucí prodejny s luxusním oblečením.

V dalším pokoji žije Šambú, úspěšný jihoindický šéfkuchař, se svojí manželkou Rani, která z Indie přiletěla do Británie teprve před čtrnácti dny a vůbec nemluví, protože se stydí. Všichni včetně Rani se na mě pořád usmívají a cítím se v bytě fajn.

V příštím díle popíšu triky, jak přežít ve drahém Skotsku, když stále čekáte na svoji první výplatu. ⋌(vk)