Současní větrovští žáčci se nicméně do nové budovy podívají ještě dříve. Ostatně jsou na ní zvědaví, a nejen oni. „Všichni zaměstnanci se už těší, prožívali celou dlouhou cestu a teď se blíží její úspěšný konec," konstatovala ředitelka Lenka Vondráková. Ona sama tak trochu naskočila do rozjetého vlaku. Do funkce nastoupila na počátku roku 2014, kdy se již stavělo.

Nový objekt se nachází hned v sousedství staré školky. Když přicházíte od hlavní silnice, vykoukne na vás po levé straně. V porovnání s původní, a stále fungující, školkou pochopíte rozdíl. Starý dům je protáhlá jednopatrová nudle, která má nejlepší léta, pakliže je někdy vůbec měla, za sebou, kdežto nová budova je hradem. Doslova. Architektonicky je pojata právě jako sídlo středověkých pánů.

Když vstoupíte hlavním vchodem, pochopíte, že školka je zcela bezbariérová. V malé chodbě spatříte výtah. Mateřská školka Větrov má totiž i třídy určené pro děti s tělesným či mentálním hendikepem. V současné době je těchto frekventantů šest a školka má tři třídy – běžnou, běžnou s integrací a speciální, která je určena právě pro postižené.

Pokud v prohlídce pokračujeme dále, najdeme celkem čtyři místnosti pro třídy, konkrétně po dvou v přízemí a v prvním patře. Připraveny jsou také prostory pro jídelnu, kanceláře i pro rehabilitaci. Největším překvapením je nicméně prosklené atrium v jádru stavby. Je zastřešené, avšak má ventilaci a děti do něj budou mít krom zimního období přímý přístup z přízemních tříd. Díky četným oknům budou mít pedagogové přehled o dění jak v místnostech, tak v atriu.
Stěhování nábytku se uskuteční na konci dubna. Řemeslníci nyní ještě dokončují poslední úkoly.

Čtyřletý proces
V budově tedy vzniknou čtyři třídy, jídelna a zázemí pro administrativu školy. Vedoucí odboru školství Miroslav Kazda ale prozradil, že v budoucnu bude využívána nejen nová stavba, ale i ta původní, kde od září pravděpodobně budou dvě třídy. „Vzhledem k poptávce po místech zůstane i stará budova mateřskou školou," uvedl.

Nová školka byla pro město drahým špásem. Sečteme – li všechny náležitosti projektu, náklady se vyšplhaly ke čtyřiceti milionům korun. Když se radnice v roce 2011 začala myšlenkou zabývat, odhadovala cenu přibližně poloviční. Během výstavby ale docházelo ke komplikacím. Ke zdaru nepřispěla ani politická krize v roce 2012, jejímž vrcholem byl pád dlouhodobého jičínského pána Martina Puše a nástup starosty Jiřího Lišky a místostarosty Petra Hamáčka, který se v úřadu udržel i po komunálních volbách na podzim 2014.