Více než 330 let existence se ale na jeho stavu podepsalo a hrozí mu zánik. To se rozhodl zvrátit kozojedský Spolek Stříbrného zvonu a ve spolupráci s obcí a církví se kostelík snaží zachránit. Ve veřejných sbírkách se už povedlo na opravy vybrat statisíce korun.

Přesné okolnosti založení kostela sv. Václava v Kozojedech nejsou známy, váže se k němu ale pověst o sluhovi Janovi, kterého jeho pán vyměnil za chrta. Rytíře však brzy tížilo svědomí a na Janovu počest nechal postavit kostel. První oficiální zmínka o dřevěném svatostánku pochází z roku 1368 jako o farním kostele pro nedaleké obce Češov a Volanice. Když po vítězství u Hořic v roce 1423 táhl Jan Žižka se svými husity přes Kozojedy, faru i kostel zpustošili. Obnovy se dočkal na začátku 16. století, svou finální podobu dochovanou do současnosti ale získal až v roce 1689.

V Česku se do dnešních dní zachovalo okolo deseti tisíc kostelů, z nichž je dřevěných pouze okolo tří set. Interiér toho kozojedského se pyšní vzácnými vyřezávanými prvky z dílny Matyáše Bernarda Brauna, i na tom se ale čas a vandalové podepsali. "Dřevěná kazatelna ve tvaru květu byla vyřezána z jediného kusu dřeva. Ještě v minulém století ji zdobily dřevěné sochy čtyř evangelistů a podpíral ji titán Atlas. Komunisté se ale o kostely nestarali a nechali je chátrat a rozpadat se. V 90. letech byl kostel několikrát vykraden a zmizeli i evangelisti a zloději dokonce odřezali Atlanta," vypráví člen Spolku Stříbrného zvonu Miroslav Hykyš. Některé prvky dřevěné výzdoby kostela se podařilo dohledat, nacházejí se například v Německu, a v současné době usiluje spolek a církev o jejich návrat do Kozojed.

Pověst o založení kostelíka

V kozojedské tvrzi bydlel rytíř. Velice miloval svou smečku chrtů, o které se mu věrně staral dobrý sluha Jan. Jednoho dne se ale jeden ze psů zaběhl. Po dlouhém hledání už chtěl rytíř své snahy vzdát, když v lese potkal stařenu, převlečenou čarodějnici. Ta bažila po krvi mladých jinochů a slíbila rytíři chrta navrátit, pokud jí výměnou za něj pošle Jana. Pán měl sluhu rád, své psy však miloval víc, proto svolil. Chrt po pár dnech zemřel a rytíře tížilo svědomí. Aby mu ulevil, nechal na Janovu počest vystavět dřevěný kostel se zvonicí, do níž nechal vsadit stříbrný zvon. Když začal poprvé vyzvánět, ke zděšení všech přítomných místo obvyklého zvuku opakoval výtku "Jan, Jan, za chrta dán". Když se vyděšený rytíř pokusil zvonění zastavit, zvon se utrhl a odkutálel se do nedaleké studny. Tam odpočívá dodnes.

Pověst inspirovala smidarského spisovatele Karla Šnajdra k napsání balady, kterou zdramatizoval Václav Kliment Klicpera. Dílo se stalo jedním z prvních českých hororových literárních počinů a dalo název Spolku Stříbrného zvonu.

Momentálně je ale pro záchranu kostela nejdůležitější jeho statické zajištění a oprava dřevěných stěn pokrytých rákosem a nahozených takzvaným kožuchem, neboli ochrannou omítkou. Koncem loňského roku se podařilo pomocí masivních trámů kostel podepřít a staticky zajistit. "Kostel je jako kulturní památka chráněn státem a památkáři vyžadovali nejprve důkladné statické zajištění. Aby se při následných rekonstrukcích kostel nezřítil," uvádí Vladimír Turek v pravidelně vydávaných spolkových novinách. Projekt vypracoval architekt Václav Rohlíček a umné podepření a zabezpečení provedla tesařská firma Tomáše Kracíka.

Dřevěný kostel sv. Václava je pýchou Kozojed. "Když jsem před lety poprvé viděl vnitřek kostela, spadla mi brada. Byla by škoda o takové dědictví přijít, i když tak dlouho chátralo. V budoucnu by to určitě chtělo i novou střechu a úpravu okolí kostela, aby vynikl výhled na Krkonoše. Ale všechno je otázka peněz," doplňuje Hykyš, který si ke kostelu za dva roky působení ve spolku vypěstoval pevný vztah.

Na záchraně kozojedského kostela se podílí církev, obec Kozojedy, Královéhradecký kraj a Spolek Stříbrného zvonu. Za pět let existence a benefičních akcí se spolku podařilo vybrat od lidí více než 200 tisíc korun. Při té poslední, koncertě swingového uskupení Modrá Synkopa na začátku letošního dubna, se podle Hykyše v promrzlém kostele vybralo okolo 8 800 korun, v loňském roce se iniciativě podařilo získat druhé místo v soutěži Máme vybráno Institutu pro památky a kulturu, za které získali na záchranu kostela 13 tisíc korun. Církev přislíbila ročně dávat na záchranu 90 tisíc korun s tím, že celkem projekt vyjde na 20 milionů. Počítá se rovněž se získáním dotací, ty jsou ovšem podmíněny spoluúčastí.