'Na svého lehce postiženého syna jsem sama'

Stránka Řádků důvěry se těší mimořádnému zájmu čtenářů. Do redakce chodí desítky dopisů. Proto mějte strpení, i váš příběh brzy zveřejníme.

Třeba se stane 
z kamaráda přítel

Vážená redakce, touto cestou bych ráda našla kamaráda a později třeba i přítele. Je mi 57 let a baví mě ode všeho kousek. A tak se tímto ptám, zdali tyto řádky nečte právě muž kolem 60 let, který je obyčejný a nenáročný. Věřím, že se v těchto letech dají užít a zažít hezké chvíle. Zkus mi napsat… Odepíši všem.

Čtenářka z Chrudimě

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vlevo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Manžel mě podvádí, poraďte

Je mi 64 let, mému manželovi 67 let a společně jsme vychovali čtyři děti. Manžel pracoval jako elektromontér, já jako úřednice. Jezdil na montáže, a tak větší díl povinností zbýval na mně. Protože měl málo povinností a po práci spoustu volného času, začal vyhledávat známosti. Když jsem se to dozvěděla, protože mi to tenkrát sám řekl, moc mě to bolelo. Ale s ohledem na rodinu jsem to přešla.

Když už to bylo nad mé síly, podala jsem žádost o rozvod. Sliboval, že toho nechá, a dostali jsme rok odklad. Přešlo to a situace se uklidnila. Léta ubíhala a my jsme odešli do důchodu, manžel do předčasného a já, protože nejmladší dcera v té době ještě studovala, jsem pracovala o dva roky déle.

Manžela pak postihl infarkt a já jsem se o něj po celou dobu starala. Když už mu bylo lépe, začal se svými zálety znovu. Našel si v blízkosti vdovu a dokonce mi líčil svůj poměr. Jelikož měl ještě další známosti, o kterých se vdova dozvěděla, ukončila tento poměr sama.

Můj muž se poté začal chovat jako puberťák, trápí mě tím, že se mi „chlubí“, jak mě dvacet let podvádí. Odejít nechce, protože kdo by mu uklízel, pral a vařil. Je to pro mě zlé, manžel je lhář, kterému nemohu odpustit, a mou hloupostí je, že jsem mu věřila. Nevím, jak tuto situaci řešit, a je mi líto, že ani ve stáří nedokáže přestat lhát a podvádět.

Prosím čtenáře o radu, jak situaci řešit, nejlépe od těch, kteří něco podobného zažili.

Čtenářka ze Svitav

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vlevo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Hledám trvalý vztah

Vážení, tímto zdravím redakci i čtenáře těchto užitečných novin. Čas strašně letí, mně je už 41 let a jsem stále svobodný. Proto hledám přítelkyni, která také někoho postrádá. Může být i s dítětem, bylo by alespoň veseleji. Ocenil bych, kdyby byla poblíž Chrudimě, Slatiňan, Nasavrk, Hlinska či Chrasti, začínám lenošit.

Nehledám ženu studovanou, sám jsem vyučený. Na vesnici mám dům s větší zahradou. Nabízím trvalý vztah, nic na chvilku. Co nabízím, to také vyžaduji.

Martin od Chrudimě s výškou 170 cm

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vlevo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Už nedokážu věřit mužům

Je to sedm let, co jsem zažila noc, na kterou těžko zapomínám. Ještě stále mám psychické problémy.

Přes kamarádku jsem se seznámila s mužem - vdovcem. Za rok mě požádal o ruku a já přijala. Věřila jsem, že to se mnou myslí upřímně.

Měla jsem slušný byt 3 + 1, který jsem prodala, že budeme se syny bydlet u manžela v domě a že budeme spolu podnikat. Do roka jsem poznala, že si mě vzal hlavně kvůli penězům. Ale snažila jsem se, abych vše finančně zvládla.

Manžel byl velice finančně náročný. Chtěl mít všechno nové, i když na to nebylo. Tehdy se psaly roky 1995 až 1998. Měl dvě děti a já tři syny. Jeho děti byly také dosti finančně náročné a manžel neměl takové příjmy, aby vše utáhl, co bylo zapotřebí.

Když mi jeho syn jednou řekl, že už jsem měla být dávno pryč, došlo mi, že to je pravda, že mě měl jen kvůli penězům.

V roce 2003 mi přestal úplně přispívat na domácnost. Já jsem soukromě podnikala, ale moje finanční situace se trochu zhoršila. Synové už s námi nebydleli, jen jeho syn, který byl věčně bez zaměstnání, takže jsem platila domácí výdaje sama.

Přesně 22. srpna 2003 přišli s manželem v noci domů - opět v podroušeném stavu - a jeho syn mě slovně i fyzicky napadl. Manžel se na to díval a dodnes vidím, jak se usmíval, když mě jeho syn vyháněl z domu. Byl to můj poslední den našeho manželství. Muž měl totiž k tomu všemu milenku, proto byl rád, že „špinavou“ práci za něj udělal syn.

Byli jsme spolu devět let, ale poslední rok se vše začalo měnit. Rozvedli nás za dva měsíce. Peníze mi všechny ani nevrátil. Jeho milá jej dosti stála.

Nervově a psychicky jsem se složila. Práci jsem si našla hned, ale horší to bylo s bydlením. Nyní splácím hypotéku na nový byt.

Je mi padesát čtyři let. Skončila jsem v invalidním důchodu a ještě čtyři roky budu splácet svoji „důvěru“ k muži, kterého jsem měla ráda natolik, že jsem pro něj udělala první poslední, jak se říká.

Už nedokážu mužům věřit. Nyní žiji s dospělým synem, který se ke mně nastěhoval, abych nebyla úplně sama. Protože být úplně sám také není dobré.

Stáňa z východních Čech

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vlevo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Jste mladého ducha? Ozvěte se mi

Vážená redakce, zdravím vás i všechny čtenáře Řádků důvěry. Hledám štěstí a oporu v životě. Chtěla bych se touto cestou pokusit najít hodného, charakterního přítele.

Je mi 47 let, jsem 170 cm vysoká, z venkova. Doufám, že se mi ozve muž kolem 47 let, zahrádkář a kutil. Pokud se to nezdaří, budu ráda, když najdu kamarádku, paní nejlépe kolem šedesáti let. Hlavně aby byli abstinent nebo abstinentka. Po případném poznání a vzájemných sympatiích je možné bydlení u mne. Obchod je v místě. Mé zájmy: mám ráda hudbu, květiny, miluji zvířátka.

Přivítám motoristu, nebo ženu-kamarádku, která řídí auto. Mohu nabídnout ochotu naslouchat. Jste-li mladého ducha a dobré povahy, ozvěte se mi. Ráda bych vedle sebe měla člověka, muže nebo ženu, kteří milují život.

Čtenářka od Chrudimi

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vlevo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Najdeme prima človíčka?

Vážená redakce, vůbec netuším, jak začít. Můj životní příběh a mé zkušenosti by vydaly na román. Tak začnu stručně a snad na nic nezapomenu.

Jsem osamělá maminka ve věku 27 let, ve znamení Střelce, mladého vzhledu s téměř pětiletým klučinou. Život si se mnou několikrát nepěkně pohrál a nikdy jsem neměla nic jen tak shůry dáno.

Jsem na syna sama, nemá otce, ten se jej vzdal, ještě když byl v bříšku, a nikdy později jsem ho neviděla. Je to smutné, ale je to tak a takové příběhy se stávají. Někdy je lepší přestat věřit, nechat vše být pro štěstí rodiny.

Ze syna vyrostl šikovný rošťák, který však není zdravotně zcela v pořádku. Je lehce smyslově postižený, a tak to s ním nebývá jednoduché. Jsem na něj sama, přizpůsobuji mu celý svůj životní styl.

Hledám tímto kamaráda, který by takovou situaci přijal, protože je to běh na dlouhou trať a takové dítko se nezmění ze dne na den. Bohužel mám velmi špatné zkušenosti a nechci, aby nám někdo ubližoval, vyhrožoval, či dával přednost pivu, přátelům, sportu…

Třeba je někde prima muž nad 30 let, který už „vyrostl”, žije sám, je zajištěný a ví, o čem život je.

Jsem sice poměrně mladá, ale velmi rezervovaná, stydlivá, slušná a taktní, někdy až trošku staromódní, a hledám pro nás kamaráda prozatím na výlety a různé akce.

Není kam spěchat, nepotřebuji se zamilovat a pálit mosty. Život je o něčem jiném, o důvěře, o budování vztahu a o vzájemném poznávání.

Syna se nevzdám a budoucí kamarád či partner musí mít pochopení, že je syn na prvním místě a že ho nemohu nikam dávat hlídat. Proto bych byla ráda, pokud by měl dítko, klidně i starší. Synek je velmi hodný, kamarádský, citlivý.

Najdeme prima človíčka? Nejsem bohatá a dům a auto nevlastním, již nekouřím a budu ráda, pokud milý protějšek také nebude kouřit nebo pít alkohol a vyhledávat podobné zážitky.

Čtenářka ze severních Čech

Adresu čtenářka neposlala, pouze mailové spojení: Jednoditko@seznam.cz.