„Archivní průzkum nepotvrdil existenci vlastního obecního obrazového pečetního znamení obce Češov a její místní části Liběšice v období před konstitucí obecního zřízení," napsal Češovským heraldik Jan Tejkal.

Zároveň sestavil dvanáct možných variant znaku a praporu. Vedení obce jejich ztvárnění umístilo na webové stránky obce a diskuse se rozeběhla. Zvítězil návrh číslo jedenáct (tedy druhý nejsložitější). Věc následně posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Na konci března zastupitelé Češova podobu schválili.

V současné době běží zakázka na výrobu několika kusů v různých zpracováních. Obec si objednala jeden slavnostní vyšívaný prapor s žerdí a pískovcovým podstavcem, dále vyšívanou stuhu, venkovní prapor a dvě stě kusů klíčenek. Celkové náklady i s daní jsou 70 tisíc korun.

„Insignie budeme používat při oficiálních akcích pořádaných obcí. Nabízí se také využití při srazech rodáků," uvedl starosta Vladimír Kořínek.

Odborný popis znaku, resp. praporu (či třeba erbu), se nazývá blason. Jedná se o co nejpřesnější zachycení podoby formou jedné věty. Blason nového znaku Češova zní následovně: „V modrém štítě ze snížené zlaté volné palisády do krajů vyrůstající stříbrný lev se zlatou zbrojí a jazykem provázený vpravo třemi stříbrnými kruhy pod sebou." Podoba praporu se znakem koresponduje.
Sestavování oficiálních znaků není jednoduchá záležitost. 

Insignie musí korespondovat s historií obce. Protože Češov nikdy oficiální symbol neměl, historici museli rozplést jeho dějiny. Znak, respektive prapor, obsahuje čtyři základní prvky: modré pole, zlatou palisádu, stříbrného lva se zlatými drápy a jazykem a trojici stříbrných kruhů.

Archiváři nicméně mohli vycházet z pečetí hraběcí rodiny Šliků na listinách, které se Češova týkaly, a také z razítek z pozdějšího období obecní samosprávy. Východiskem bylo razítko z roku 1861. Je v něm přítomen vodorovný pruh, který pravděpodobně vychází z jednoho nejklasičtějšího erbovního symbolu – vodorovného břevna. Protože tento motiv je na českých znacích, erbech a vlajkách vskutku běžný, archivář Jan Tejkal jej pro Češov upravil do palisádové hradby se zlatými zaostřenými kůly.

Figura lva je odkazem k takzvanému „rodu z Češova". Doložená zmínka o něm není obrazová, pouze písemná.
Trojice stříbrných kruhů je zase převzata ze symboliky rodu Šliků. Počet tři je odkazem k památce, která se nachází v češovské části Liběšice – jedná se o Boží muka Nejsvětější trojice.

Jiné návrhy, které neuspěly, obsahovaly ještě jednu figuru – knížecí čepici. Mělo jít o odkaz ke svatému Václavovi, patronovi české země.
Modré pole bylo zvoleno proto, aby figury byly zvýrazněny. Zároveň respektuje heraldickou poučku, že s kovy, tedy se zlatem (palisáda) a stříbrem (lev a kruhy), musí sousedit barva, nikoliv další kov.