„Více méně je to procházka přírodou, zajíce nestřílíme už patnáct roků. Vyrazíme na zvěř škodnou a myslivosti škodlivou. Jinak budeme lovit bažantí kohouty z divoké populace a část bažantů z naší odchovny," informuje Vladimír Jodas, předseda zdejšího sdružení, které obhospodařuje honitbu na zhruba 1800 hektarech. Honitba je především polní s minimem lesů i rybníků.

„Ještě před zahájením honů chodíme všichni na střelnici, abychom si opět trošku omakali flinty a potvrdili si správné chování se zbraní. Při honu pak dodržujeme staré myslivecké zvyky a také mysliveckou etiku, velký důraz klademe na bezpečnost. Myslivci musí mít na klobouku oranžové pásky, při naháňkách pak mají lidé v leči odrazové vesty, aby se eliminovalo nebezpečí," popisuje opatření.

Největší problém mají muži v zeleném s finančními prostředky, placené brigády, kde si mohli vydělat peníze pro spolek, neexistují.
Dalším tvrdým oříškem je černá zvěř v revíru, která působí škody především na polnostech.

„Zemědělci nám ataky prasat dost tolerují, přesto musíme oseté plochy hlídat, neboť černá zvěř migruje v noci. Členové sdružení jsou ale značně pracovně vytíženi, takže je to složité a získat do našich řad mladé kolegy se nedaří," vysvětluje předseda.

V jedné podstatné věci byli myslivci úspěšní. Díky dotaci z Místní akční skupiny Brána do Českého ráje letos opravili střechu myslivny, která dostala i nový zelený kabát.

Renovace se povedla
Budovu, která byla v havarijním stavu, převzali do své péče na jaře v roce 1985 a hned se pustili za finanční pomoci zdejšího zemědělského družstva do rekonstrukce. Za půl roku bylo hotovo.

Po pěti letech přistavěli garáž pro techniku a skladování krmiva.

Mezitím už ale dožívala střecha myslivny, a tak se vlastníci nemovitosti pokusili o štěstí v dotačních titulech. MAS Brána do Českého ráje jim přislíbila pokrýt devadesát procent nákladů z celkové částky 398 tisíc korun. Investor ale musel nejdříve akci zafinancovat. „Peníze jsme neměli, tak jsem vybrali od členů čtyři tisíce, důchodci poskytli dva tisíce, rozhodující částku nám půjčili podnikatelé z řad našich členů. Půjčky jsme jim ještě nevrátili, protože dotace zatím nebyla proplacena," popisuje Vladimír Jodas finanční tok a podotýká, že složité bylo vybrat dodavatele prací. To se povedlo až na čtvrtý pokus.

Náruživého předsedu mrzí, že se nedaří spolek omladit. „Obáváme se, že brzo jako myslivci skončíme a budou z nás ochránci přírody," vnímá budoucnost.