Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhla úrovně 45 854 korun, což bylo o 2 797 korun více než ve stejném období o rok dříve. Nominální průměrná mzda meziročně vzrostla o 6,5 procenta. To vzhledem k velikosti inflace znamená, že reálná průměrná mzda vzrostla o 3,9 procenta.
Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo ve druhém čtvrtletí letošního roku mzdu v rozmezí 20 652 korun a 75 570 korun. Nejvyšší průměrnou mzdu pobírali Pražané. Její výše dosáhla úrovně 56 144 korun. Naopak nejnižší mzdy pobírali lidé v Karlovarském kraji, kde průměr činil pouze 39 031 korun.
Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysoko příjmovými skupinami obyvatel. Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, kterou pobírá běžný zaměstnanec, je proto medián mezd. Ten vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou dostává zaměstnanec přesně uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše mezd. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhl medián mezd hodnoty 38 529 korun, což bylo o 5,8 procenta více než ve stejném období o rok dříve.
Stéphane Nicoletti, generální ředitel Up Česká republika:
Dlouhá doba poklesu reálných mezd v Česku, který patřil podle dat OECD v minulých letech k vůbec největším ze členských zemí, nutí v průběhu letošního roku stále více zaměstnanců aktivně žádat zaměstnavatele o navýšení mzdy. Vedle toho evidujeme ze strany zaměstnanců také rostoucí požadavky na zaměstnanecké benefity, které mohou výrazně ovlivnit kupní sílu zaměstnanců. Vedle příspěvků na stravování a volný čas roste nejvíce zájem o příspěvky na podporu zdraví. Větší investice firem do zdraví zaměstnanců by podle Barometru zaměstnanců uvítaly dvě třetiny Čechů.
