Letošní příprava na evropský šampionát byla prý velmi krátká. “Dlouho se nevědělo, jestli soutěž vůbec bude. Přípravu jsme museli urychlit. Trénovalo se každý den, většinou dvoufázově,” vypráví Tomáš Višňar. Trénink na náročné závody obnáší především běh do schodů se zátěží a tahání pneumatiky a figuríny. Součástí přípravy jsou také návštěvy posilovny a crossfit.

Letošní mistrovství Evropy v závodech hasičů poznamenala pandemie. Zástupci Litvy a Slovinska se dokonce nemohli zúčastnit. Dalším zemím se nepodařilo projít čtvrtečními kvalifikacemi, Přesto se ale nedělního finále jednotlivců zúčastnilo 60 nejlepších závodníků z celé Evropy a jeden z USA. České reprezentaci se v sobotu podařilo získat bronzovou medaili za štafetu, Tomáš Višňar s kolegou Vojtěchem Dvořákem vybojoval stříbro v soutěži dvojic nad 30 let. Dvojice Jan Pipiš a Martin Plšek dokonce veze domů zlatou medaili. “Všichni jsme unavení. Na výstavišti v Hannoveru je děsné horko,” popisuje Višňar atmosféru šampionátu. Víkendové tropické teploty dali závodníkům na rozpáleném betonu skutečně velmi zabrat. V nedělní soutěži jednotlivců skončil jičínský hasič na druhém místě v kategorii nad 40 let. Předčil ho pouze závodník z USA, který si sice odváží zlato, titul evropského šampiona ale získal právě stříbrný Višňar.

Tomáš Višňar se dal k jičínským hasičům v roce 2005. Do sboru se prý dostal náhodou. Po vojně začal lézt v Prachovských skalách a právě od kamaráda horolezce se dozvěděl o výběrovém řízení k požárníkům. Nejdříve ho vybrali jako náhradníka, ale dostal šanci, když jiný adept neprošel zdravotní prohlídkou.

Krátce poté zkusil i závody, ze kterých se brzy stal jeho velký koníček. “Začal jsem závodit v roce 2006 na menších soutěžích,” vypráví Višňar. O patnáct let později je známý po celé Evropě a pravidelně se umisťuje na vrchních příčkách soutěže TFA o nejtvrdšího, nejdrsnějšího hasiče. Soutěží se ve smotání a rozmotání hadice, přenášení 80kg figuríny, údery na hammerbox, lezení na lešení a výběh do schodů nejvyšší budovy ve městě. “Závod je také rozdělen na celkové pořadí a věkové kategorie. Samozřejmě mohu být dobrý ve své kategorii, ale pro mě je důležité hlavně celkové pořadí. Dnes už nejsem do schodů tak rychlý jako soupeři,” říká Tomáš Višňar. Kvůli věku a únavě prý každý rok přemýšlí, že se závoděním skončí. “Nevím, jestli za to ty hodiny dřiny na úkor všeho stojí. Ale mým cílem pořád zůstává stát se mistrem světa ve své věkové kategorii. Proto jako jeden z mála čtyřicátníků táhnu tu káru dál,” říká. Na mistrovství světa v Americe by jej prý čekali silní soupeři. Tamní závodníci v kategorii nad 40 let jsou podle Višňara mnohdy lepší a rychlejší než mladíci. Účast na mistrovství světa ale v nejbližší době neplánuje, ani kdyby se mu podařilo vyhrát evropský šampionát. “Nejsem zastánce obcházení sponzorů a focení na sociální sítě. V dnešní době je to ale potřeba. Takže pokud se mi podaří si sám našetřit a do USA nás pustí, možná se tam vypravím v padesáti,” doufá nejdrsnější z jičínských hasičů.