Opravdu česká mládež nečte a národ hloupne tak, jak prohlásil v souvislosti s plánovaným zvýšením DPH u knih poslanec Petr Gazdík? Podle hradeckých knihovníků a knihkupců existuje stále spousta mladých lidí, kteří literaturu milují. Jen v dětském oddělení knihovny na Eliščině nábřeží v krajské metropoli za loňský rok půjčili pětadvacet tisíc publikací.

Protipólem jsou však děti, které ani nevědí, kde v knize najít seznam kapitol. Vinu za to dávají odborníci kromě jiného moderní uspěchané době, internetu, televizi a SMS zprávám.

Záleží především na rodině, zda svou ratolest k četbě povede, nebo ji radši zabaví televizním programem. „Pro pamětníky mého typu je rok od roku více patrný výrazný pokles prodeje dětských knih. Na druhou stranu je tu také ale užší skupina lidí, která dokáže dohlédnout na to, aby jejich děti četly a ne jen tupě seděly proti televizi,“ míní vedoucí knihkupectví Kosmas v Mánesově ulici Josef Binar.

A dodává, že tento rozdíl se posléze projeví ve škole na slovní zásobě a všeobecném přehledu.

Obdobnou zkušenost má se svými studenty také psycholog z hradecké univerzity Jan Lašek. „Při seminářích mají někteří problém se jednoduše a spisovně vyjádřit,“ prozrazuje Lašek, který není přesvědčený o tom, že by děti v současné době četly méně než dříve.

„Je to dáno především tím, že hledají informace jinde než v knihách. Před dvaceti třiceti lety nebyla jiná možnost. Dnes se mohou mnoho dočíst na internetu, ale ten je podle mých zkušeností spíše místem, kde naleznou nekvalitní informace,“ dodává.

Jsou rodiny, kde nebude kniha fungovat nikdy

Psycholog upozorňuje také na fakt, že současným nejsilnějším médiem jsou SMS zprávy, kde je řeč kódovaná a zkratkovitá. Četba je podle něho individuální záležitostí. „Jsou rodiny, kde nebude kniha fungovat nikdy. Na druhé straně jsou domácnosti, kde se budou budovat knihovny i přes dvacetiprocentní DPH,“ říká psycholog.

Že to ale s hradeckou mládeží není až tak na hraně, dokazují zkušenosti Alice Hrbkové z dětské půjčovny na Eliščině nábřeží v Hradci. „Nedovedu posoudit, jak velká část českých dětí pravidelně čte, ale mnohé čtou hodně. Například loni jich bylo u nás přihlášeno skoro pět set, mnohdy navíc chodí i se sourozencem. Půjčily si za celý rok 2010 kolem pětadvaceti tisíc knížek a časopisů,“ vysvětluje Hrbková.

A dodává, že se snaží z knihovny vytvořit přátelské místo. Děti láká ke knížkám „oklikou“, přes zábavu a setkávání s kamarády. „V knihovně se nesmí nudit, musí zde nalézt i alternativy ke čtení, musí se sem těšit, i když nejsou velcí čtenáři. Například letos hrajeme celoroční hru Lovci perel, děti čtou a plní úkoly,“ říká závěrem knihovnice Hrbková.

DĚTI RÁDY ČTOU
Krteček – Zdeněk Miler
Špalíček veršů a pohádek – František Hrubín
Pohádky Ondřeje Sekory
Pan Buřtík a pan Špejlička – Zdeněk Svěrák
Lichožrouti – Pavel Šrut
Upíří deníky – L. J. Smith
Vampýrská akademie – Mead Michell
Hraničářův učeň - John Flanagan
Alex Rider - Anthony Horowitz
Řada nešťastných náhod – Lemony Snicket

(kaš)