Tradiční medobraní v Bělohradě pořádá místní spolek Českého svazu včelařů. Pětice nadšenců návštěvníky seznamuje s tajy včelařiny, ukazuje jim stáčení medu, všemožné pomůcky, speciální oděvy a odvážlivcům dokonce na ruku půjčí krotké trubce. "Říkám, že jsou to takoví darmožrouti úlu. Proto je včely vždycky na jaře vyhodí. Nemají žihadlo, takže je úplně bezpečné si je vzít do ruky. Ale už jsou dost unavení. Když přijde skupinka dětí, každé si je chce pomazlit. Takže radši ulétnou ke světlíku ve stropě," ukazuje po prvních několika hodinách už značně vyčerpané trubce včela Luděk Kolář.

Největší atrakcí se ale každý rok stává stáčení prvního medu. Když včelaři vytáhnou jednotlivé dřevěné rámy z úlu, v první řadě je musí přenést do oddělené místnosti. Včely totiž med cítí a mohly by se začít rojit. Uvnitř muzea je to bezpečné, může tedy začít proces odvíčkování pláství. Ten návštěvníkům předvádí předseda spolku Vladimír Rak.

Strážníci v Hořicích zastavili opilého řidiče fordu
VIDEO: Strážníci v Hořicích zastavili opilého řidiče fordu, vypil litr vína

"Víčka si včely vyrábí z vosku a z propolysu, který je dobrý konzervant. My se jich ale musíme zbavit. Když jsem byl malý, bonbónů moc nebylo. A já si doteď pamatuju, jak děda odvíčkovával plástve a děti z celé vesnice čekaly, až přinese v misce tenhle medový vosk na cucání," vypráví vzpomínky z dětství předseda spolku. Stejně jako v rodinách mnoha včelařů i u Raků se včelařina dědí po generace.

Odvíčkované plástve, ze kterých odkapává lepkavé zlato, se následně naskákají do odstředivky, které se mezi včelaři říká medomet. Dříve se točilo klikou, dnes už strojem otáčí motorek. Ale naskládat plástve správně, aby se med odstředil na stěny nerezového bubnu, vyžaduje přemýšlení a zkušenosti. "Otvory v plástvích jsou totiž zešikmené. Proto musím rám vložit podle toho, jakým směrem budu točit. A pak nejdříve na malé otáčky, aby se plástve nezbortily," ukazuje obsluhu medometu další ze včelařů, Martin Kareš.

Tereza Štáblová si se svým stánkem ve Vidochově získala za pouhý týden řadu spokojených zákazníků.
Sezóna jahod: Místní farmáři soupeří s Polskem, na Jičínsku chystají samosběry

Rámy v medometu během procesu několikrát otočí, aby z nich postupně dostal všechen med. Ten pak přes síto teče kohoutkem do kýblu a z něj rovnou do sklenic. Přímo na medobraní si tak mohou návštěvníci koupit za 200 korun čerstvý letošní květový med. Většina z něj pochází podle místních včelařů z řepky, protože je mezi kvetoucími rostlinami v okolí zastoupená nejvíce. Při otevření medometu ale květový med voní po pampeliškách.

"Podle mě je tahle cena ještě nízká. Med se musel v uplynulých letech hodně zdražit, protože zdražil i cukr a tekuté krmivo, kterým v zimě přikrmujeme včely, aby neuhynuly. Když jim sebereme med, musíme jim stravu na zimu nahradit něčím jiným," vysvětluje Luděk Kolář důvody, proč už dnes na trhu není výjimkou prodávat med za 280 korun za kilo. U některých prodejců, hlavně v zemědělských družstvech, lze sehnat i levněji, to se ale podle Koláře nejspíš moc nevyplatí.

I přes vyšší cenu je na medobraní o stáčený květový med zájem. První den už v poledne vyprodali včelaři všechny dovezené sklenice. Pro návštěvníky, kteří medovraní ve Fričově muzeu navštíví ve čtvrtek odpoledne a v pátek, ale prý přivezou další. Medu je prý zatím dost.