„Příprav u nás bylo víc, ale všechno jsme zvládli," prozrazuje učitelka Jana, která se toužila vrátit do málotřídní školy, kde je podle ní užší kontakt s dětmi a pedagog se jim může intenzivněji individuálně věnovat.

„Na málotřídce jsem začínala. Líbí se mi, že tu k sobě máme blíž, podpoříme se, pomůžeme si, je to takové rodinné." I když je zastáncem malých kolektivů, dceru Beátku přihlásila do základní školy v Jičíně.

„Beátka bude chodit do jedné třídy se svými kamarády, což určitě přispěje k její lepší adaptaci. Chápe mé povolání i to, že jsem s ní nemohla být včera při zahájení školní docházky," říká s troškou lítosti v hlase. Damiánek se do školky těšil a každému vyprávěl, že chce do „velký čočí". Hned se tu zařadil mezi prcky.

Zeptali jsme se

Rozálie tošnerová, Chyjice
Chci být prodavačkou kufříků a vydělávat si penízky. Pak bych si koupila kozu, abych mohla pít kozí mlíko. Jinak už doma máme kachny, husy, slepice i holuby. 

Lucie Jandová, Staré Místo, 4 roky
Čím bych chtěla být, to teda nevím, asi paní učitelkou. Já jsem chodila do školky už dlouho, pak jsem měla prázdniny a teď jsem tu zase poprvé.