Žádost o dotaci nazvanou Státní podpora sportu 2016, kterou vypsalo ministerstvo školství s termínem uzávěrky ke konci ledna, tedy nemohla být podána včas a celý projekt se v lepším případě odsouvá na příští rok. Město průběžně deklaruje potřebu starat se a zaštítit sobotecký sport jako celek.

Sportoviště v Sobotce jsou dlouhodobě nedostačující. Sestávají, dá se říct, pouze ze zatravněného hřiště, budovy zázemí a tenisových kurtů ze sedmdesátých let minulého století. Základní škola, kterou v současné době navštěvuje přes tři sta dětí, zcela postrádá vlastní sportoviště pro potřeby školní výuky a v rámci tělocviku ani nemůže optimálně naplňovat některé části osnov. 

Chybí podmínky nejen pro sprint, pro skok do dálky nebo hod kriketovým míčkem, ale především víceúčelová herní plocha. Provozování těchto aktivit na zatravněném fotbalovém hřišti je podle starosty kolizní a pro žáky i sportovní klub dlouhodobě neudržitelné. Město se proto už delší dobu snaží s klubem dohodnout na odkoupení areálu, aby mohlo požádat o dotace. Sportovní klub ale tyto snahy odmítl.

„Je to škoda. Máme totiž úplně ideální polohopisnou situaci, kdy sportovní areál přímo doléhá hranou na areál školy. Byl by hřích této konstelace nevyužít," říká starosta Lubor Jenček. Vize vybudování víceúčelového sportoviště, kterou schválilo před čtrnácti dny jednohlasně zastupitelstvo a vyčlenilo na ni z rozpočtu i částku 3,8 milionu korun, je podrobně promyšlená. „Chtěli bychom dostrojit sportovní areál o umělohmotné hřiště, o atletickou dvoudráhu, o dálkařský sektor, plac na vrh koulí, beach volejbal a zajistit i celkovou renovaci tenisových kurtů. Potřeby školy by tím byly dostatečně naplněny. Sportoviště by bylo samozřejmě otevřené všem místním spolkům. Počítal bych s tím, že by víceúčelové hřiště bylo využito až do večerních hodin po celou sezonu," přiblížil projekt Lubor Jenček s tím, že město počítá i s investicí do stávajícího hřiště, tribun a zázemí.

Fotbalové hřiště v Sobotce.V plánu je revitalizace trávníků a doplnění stabilního zavlažovacího systému. Budovu zázemí, jejíž součástí jsou i ubytovací prostory a služební byt, by čekala generální oprava. Sportovní klub ani fotbalisté by podle něj nebyli nijak „zneužiti". Návrh smlouvy o spolupráci, který město sportovcům v lednu předložilo, počítal s tím, že klub bude nadále téměř výhradním uživatelem jak zatravněného hřiště, tak i větší části budovy zázemí včetně ubytovacích prostor, jejichž provozování tvoří důležitou část jeho příjmů. „Jako město bychom si vyhradili maximálně užití služebního bytu, protože takto velký a na naše poměry „našlápnutý" areál si asi vyžádá zřízení funkce trvalého správce," vysvětluje Jenček.

Co tedy sportovcům vadí? Jednoduše na celý problém hledí z jiné strany. Také oni by byli rádi, kdyby se podařilo areál zmodernizovat, také oni se snažili o získání dotací, měli vypracované projekty, říkají, že právě z jejich iniciativy se už před více než rokem o sportovištích začalo jednat atd. V podobné situaci, jako je město letos, se podle vyjádření, které vedení sportovního klubu zveřejnilo na svých stránkách, ocitli vloni. Jednání se tehdy zadrhlo na straně města a žádost o dotaci sportovci nestihli podat. V návrzích smluv, které jim byly předloženy, mají výhrady hlavně k formě převodu sportoviště na město a k dlouhodobým zárukám jeho dalšího užívání klubem. Areál městu nechtějí prodat, nýbrž darovat, a v budoucnu by si ho rádi pronajímali: třeba za symbolickou jednu korunu ročně, jak to mají v sousedním Dolním Bousově. Forma prodeje sportovního areálu za 3,8 milionu korun, které by město dalších patnáct let splácelo v pravidelných ročních splátkách, jim přijde alibistická: roční splátky prý totiž jen tak tak pokryjí výdaje za energie při provozu areálu.

Třecí plochou mezi městem a sportovním klubem tedy není samotný cíl – ten mají obě strany společný: zlepšit občanům Sobotky podmínky pro sportování. Problémem jsou spíš neujasněné vzájemné představy.

Rozhřešení měla přinést schůzka obou stran v doprovodu jejich právních zástupců, která byla původně plánovaná na úterní odpoledne. „Schůzka byla nakonec odložena a právní zástupci se spojili telefonicky. Dohodli se, že právník sportovního klubu ohledně nájmu nebo výpůjčky areálu vypracuje návrh smlouvy o smlouvě budoucí, který by nám měl v řádech jednotek dnů předložit," informoval o nejnovější situaci ohledně soboteckých sportovišť starosta Jenček a dodal, že město podle něj udělalo ve věci maximum a „na tahu" je teď sportovní klub. Pokud se s ním v dohledné době nepodaří dohodnout na kupní smlouvě a smlouvě o spolupráci, bude město zřejmě muset – ač nerado – přistoupit k některé z náhradních variant realizace sportovišť. „Požádali jsme projektanta, aby pro nás prověřil prostorové možnosti umístění sportoviště do zahrady za sokolovnou, která navazuje na prostor školky a ke škole je to jenom přes přechod. Víme dobře, že se nám tam víceúčelové hřiště podaří umístit jen v redukované variantě a rozhodně tam nebude moct vzniknout regulérní čtyřsetmetrový běžecký ovál. Druhá prověřovaná plocha je v lokalitě Krásný plac mezi bytovkami – tam ale s umístěním sportoviště zatím nepočítá ani územní plán," načrtl na závěr nouzové možnosti řešení problému starosta. Zatím ale pořád doufá v dohodu se sportovním klubem.