Kostel je v majetku církve, která za pomocí dotací provádí jeho renovaci. Po opravě střechy a celého pláště došlo i na interiér. Nádherné Kramolínovy fresky a boční výmalbu oživil akademický malíř Pavel Padevět společně s mladým týmem spolupracovníků.
„Přizval jsem si tři restaurátorky a jednoho kolegu, který prováděl dekorační výmalbu. Malba byla v minulosti již dvakrát opravována, původní freska byla značně poškozena," konstatoval Paděvet. Restaurování fresek na klenbě v presbyteriu klášterního kostela probíhalo ve výšce přibližně dvaceti metrů. Odborníky bolelo nejen za krkem, ale také ruce, které jsou stále nahoře. Během dvou měsíců zrenovovali asi 320 metrů čtverečních.
⋌Při čistění malby se objevily rozsáhlé přemalby na fresce i dekorační výmalbě a pod nimi množství starých sádrových tmelů, které často překrývaly originální malbu. Sádrové tmely museli restaurátoři odstranit skalpelem, přemalby byly naštěstí provedeny temperou, takže šly omýt. Dále bylo nutné vyplnit dutiny v omítce, což bylo časově nejnáročnější.
ZAJÍMAVÝ NÁLEZ
„Při práci jsme objevili v nice po zazděném okně na západní straně presbytáře pod novou malbou zbytky figurální malby sv. Václava z 19. století. Po konzultaci s pracovníky památkové péče byla tato malba po zdokumentování opět zakryta," popisuje zajímavý nález Pavel Padevět.
Historie stavby
11. června 1709 byl jezuitou Blažejovským položen základní kámen k novému klášternímu kostelu v Nové Pace. Další zmínka o klášterním kostele je až z doby jeho prvního slavnostního vysvěcení 11. srpna 1724. Po jeho vybavení byl dostaven a 28. října 1732 znovu vysvěcen. Kostel patří k významné skupině české radikálně barokní diezenhoferovské architektuře 1. čtvrtině 18. století. V roce 1858 z části vyhořel a ještě téhož roku byl obnoven. Chrám s průmětem pěti elips klenby od neznámého architekta zaujme stejně jako balustráda kruchty s kapelou amoretů a varhany z roku 1750, řezbářské práce místní rodiny Suchardů i kryté schodiště ke chrámu z roku 1737.
Práce restaurátorů je nejen namáhavá, ale také nebezpečná. V Nové Pace balancovali ve výšce přibližně dvaceti metrů a neustále museli dávat pozor, kam šlápnou, neboť vystavět lešení v barokním prostoru je velice složité, je plné trubek a nastavěných podlážek.
Renovace části interiéru stála téměř 800 tisíc korun, z toho restaurování vyšlo na půl milionu, stavba lešení na 263 tisíc korun. Investice je hrazena ministerstvem kultury (700 tis.), 49 tisíc věnovalo město a 49 tisíc vlastník, Římskokatolická farnost Nová Paka. Restaurátorské práce prováděli akademický malíř Pavel Padevět z Prahy, pomáhali mu akadem. malířka Tereza Viková (AVU Praha); Monika Bělohlávková (VOŠ restaurátorská Brno a DVU Praha); Monika Bízová (VOŠ restaurátorská Brno) a Radek Homola (malíř).
JOSEF KRAMOLÍN
Josef Kramolín patřil ke generaci pozdně barokních umělců. Volně kombinoval prvky přežívajícího barokního umění.
