Jindy tiché výstavní prostory, navštěvované turisty a milovníky umění, výrazně ožily. Jediné, co se příliš nezměnilo, bylo ticho. Šachy jsou, jak známo, starou deskovou hrou pro dva hráče, jejich soutěžní podoba je dnes považována za sportovní odvětví. Hra vyžaduje klid a soustředění. Tím se šachisté od návštěvníků galerie takřka neliší.
A jak vůbec došlo k tomu, že se turnaj konal na tak netradičním místě? Mohou za to Jana Cermanová z Galerie plastik a Jakub Šafařík, předseda sportovně technické komise Královéhradeckého šachového svazu. „Několik let se turnaj v Hořicích nekonal, a tak jsme se rozhodli sem toto klání vrátit a vybrali jsme místo sice nezvyklé, ale podle mého soudu víc než vhodné. V průběhu doby se u šachů dostala do popředí jejich sportovní stránka, ale nemělo by se zapomínat ani na jejich estetickou kvalitu. Zkrátka šachy a umění k sobě jdou velmi dobře“, říká Jakub Šafařík. A nezbývá než mu dát za pravdu. Vždyť jen samotné šachové figury mohou být uměleckým dílem.
S prostředím byli spokojeni i hráči. Přijelo přibližně 40 účastníků v osmi družstvech, byl mezi nimi i současně 10. nejlepší hráč Tomáš Kraus a vedle mladých a talentovaných šachistů také několik FIDE mistrů. Dívky byly ve výrazné menšině, zúčastnily se pouze dvě, zato několikanásobné mistryně republiky ve svých kategoriích. Bojovalo se zde o postupová místa na republikové mistrovství. Díky podílu města a hořických firem měli hráči k dispozici vedle atraktivního prostředí i nápoje k osvěžení a drobné občerstvení.
„Rádi bychom zde uspořádali i další ročník krajského přeboru,“ potvrdil za organizátory Jakub Šafařík. A tak se zdá, že šachisté nebyli v hořické Galerii plastik na Gothardě naposledy. (jiv)
