Žádné baráky (chaty) okolo. Jen stany, ano, v poslední době auta. Žádná hlasitá muzika. Pokud ano, tak vlastnoruční, na strunné nástroje. Většinou večer. Uspávací. Nebo jako doprovod ke skleničce, lahváči. A ohni. Dřeva okolo je dost, kdo přijede ke konci prázdnin, musí dál do lesa. Vysbíráno.

Pozor, Apolena je zavřená. Výr velký, či vrápenec malý v jeskyni Sklepy chce mít klid a my mu to přejme a na ochranáře nehudrujme. Terén tu ujíždí, skála je lámavá, horolezci chápou a respektují. Jo, byly to časy, kdy jsme do jeskyně lezli, teď právem mříže. Kousek se tam muselo plazit, ale na závěr se dalo postavit. My to věděli, měli čelovku. Byl to zážitek. Teď chápu, respektuju, vzpomínáme.

K tomu káva. Přivezl mě i s trojkolkou letní turistický bus. Na tábořišti je jediný zděný domek. Z jedné strany WC, z druhé sprcha, dlouhý žlab, táborníci si tu myjí nádobí, vaří kafe, pamatuju tady i knihovnu. Dva dlouhé stoly se stříškou. Tady kafe jinak chutná.

U jednoho stanu nechávám si rekvizity. S prázdnou tříkolkou sjedu zkratkou rovnou na Podsemín. Míjím Keltské hradiště. Jen 4 auta tu parkují. Kola nevidím. Ostatně soudím, stavba se do krajiny nehodí, neodpovídá podtroseckému duchu. Možná bohatý člověk rozhodl se tu investovat. Možná člověk nepoznamenaný touto krajinou. Všude se podnikat nedá.

Na Nebáku prázdno není. Východní vítr přivál cosi na hladině. Ale když se trochu rozhrne, dá se z hráze pohodlně brázdit zelenou vodu. Jedna rodina brázdí, proto ani tolik rozhrnovat nemusím. Voda teplá, zajisté léčivá, nemůžu zato, že to někteří umělí bazénoví plavci nevědí. Pivo léčivě vychlazené, slunečníky skryly mne i tříkolku. Povídáme s cizími, kteří už nejsou cizí. Téma: Mornštajnová a její knížka Les v domě. Něco nezvyklého a proto ohlas. Samozřejmě Šikmý kostel – Lednická. Existuje ženská literatura? Tyhle věci by chlap nepsal. Tedy existuje.

Plivník. Dovídám se, že ho Váchal skvěle vytvořil v Přírodopise strašidel. To musím sehnat. Plivník = dobré téma do divadla. Tývole, je půl čtvrté. Sedlám, abych stihnul divadlo. Na Svitačku zpátky je 7,5 km a do kopce.

Dívky mi vydávají, co jsem u nich uskladnil a vyzývám je ke spolupráci. Chytají se, přicházejí další. Loutky do stojánků. Postavte vesničku, kostel dozadu. Sedmiramenný svícen je hrob. Pak montujeme větrník, co pohání rumpál do studny. „Musíš si najít správný úhel, aby se vrtule roztočila. Foukej pořádně, hraješ vítr. A ty Hraješ Déšť.“ Dávám holčičce stříkačku, ale nejdřív ji musíme umejt pusu po zmrzlině.

Ptám se, kterou umíme písničku. Chytíme se za ruce, zpíváme a putujeme po táboře. Ohlašujeme, že v půl sedmé je divadlo. Trochu uklidíme okolo scény a písničkou Znám já jeden krásný zámek zahajujeme představení. „Co se dělá z mléka? … Pro pány: „Wanda byla pěkná vesnická holka, není divu, že se do ní Jákob zamiloval.“ Proč se dožínky jmenují dožínky? … „

Na závěr všichni zpíváme s harmonikou: Lásko Bože lásko. No všichni ne. Ale se to naučí – děti ukazují na papíře připravený text.

Všichni utíkají, na Troskách je večerní program. Odpadám, balím. Přilepil jsem se na lavičku, byla tam smůla. Ale divadlo smůla nebyla. Odezva byla. Stmívá se.

Přidávám ještě jeden gumovej úvazek, abych dojel do Borku na vlak a nic neztratil. Ale to se nejdříve musí přes Troskovice do kopce. Myslím se to tam jmenuje Tachov. A pak prďák dolů. Serpentiny, les. Na 2 km se klesne o 90m. Ale jsou tam značky, odrazky. Všechny zatáčky vytočím.

Nádražíčko v Borku silně osvětlené, tiché. Konečně v klidu sušenka (ovesná), zbyla mi voda. Sedím na schodech, přemejšlím. Takhle ano. Děti se divadla chytají. Baví je to. Táta pár figurek z bedýnky z Kauflandu a je divadlo. Děti ilustrují kulisy. Nebo jakýkoli kroužek. Materiálu je v lese spousta. … I na zpívání dojde. Mám radost, co Divadlo na káře působí. Inspiruje.

Teď už jen propít honorář na Veselce. Před desátou to stihnu. Veselka má zavříno. Vyjímečně dnes. Dopr. Ale nový Vietnamec na Lidickém mi natočil do kelímku. Zavírá. K mému baráku už kousíček. Opatrně abych nerozlil. Sedím na podezdívce, upíjím, je 22:17. Někdo by si mohl myslet, že jsem blázen. Ne. Potomek Matěje Kopeckého, českého loutkaře. Akorát nemám koně. Nemáte někdo koně?