Tak lze charakterizovat výsledky komunálních voleb ve východních Čechách. Dlužno dodat, že se tak většinou dělo na úkor ODS.

Nejsilnější vládní strana utrpěla debakl hlavně v Pardubicích a Hradci. Zisk okolo 15 až 16 % v tradičních pravicových baštách je pro ODS studená sprcha.

Krutější pro ODS to je v Pardubicích, kde strana obsadila až třetí místo. Pád pravice dokreslil i titěrný zisk TOP 09 (7,36 procenta). Zatímco se před volbami skloňovaly tyto dvě strany jako adepti na obsazení postu primátora a členů rady, s tímto výsledkem nemohou pomýšlet nijak vysoko. Tyto starosti naopak mohou řešit zástupci ČSSD, ale především Sdružení pro Pardubice, jehož vyjednávací a koaliční potenciál bude vyšší. V Hradci sice také zvítězila ČSSD, ale souhrnné výsledky takovým propadákem nejsou a okamžitý vývoj povolební situace bude spíš naznačovat snahu o dohodu středo-pravých stran a nezávislých. Propad ODS v obou krajských centrech lze částečně vysvětlit i tím, že dosluhující primátoři Otakar Divíšek a Jaroslav Deml již nekandidovali.

Ve Vrchlabí rozdrtilo konkurenci sdružení Zvon

I v řadě dalších měst předstihli sociální demokraté ODS - například v Kopidlně, Chrudimi, Svitavách, Dvoře Králové či Náchodě. Opačným výsledkem naopak skončily volby v Jičíně, v Hořicích či Rychnově. Fenomenální triumf vybojovali občanští demokraté v tradičně modrém Trutnově. V řadě jiných měst hráli prim nezávislí kandidáti. Například ve Vrchlabí nezávislé sdružení Zvon svou konkurenci totálně rozdrtilo se ziskem necelých 36 %. Nicméně o tom, zda starosta Jan Sobotka bude vládnout místní radnici i nadále, však rozhodnou čtyři čerství zastupitelé z Volby pro město. Ti totiž mohou podpořit i blok dosud opozičních stran a poměr křesel tak totálně zvrátit.

Lokální kandidáti bodovali ve většině míst, v řadě z nich budou hrát klíčovou roli při sestavování místních rad: například ve Svitavách, Žacléři či Jaroměři.

Za pozornost stojí výrazný zisk KDU-ČSL v Broumově, v Hostinném na Trutnovsku křesťanští demokraté s 23 procenty dokonce zvítězili.

Volební účast se lišila s tím, že čím menší sídlo, tak většinou platilo, že byla vyšší. Voliči hojně využívali křížků, což mnohde provětralo kandidátky.

Vzhledem k vyššímu počtu stran v některých městech došlo i k propadu určitého množství hlasů. Ten však většinou nepřekročil 15 % a byl tak nižší než při parlamentních volbách. Komunální hlasování na rozdíl od voleb do Senátu nelze jednoznačně označit jako odmítnutí kandidátů vládních stran. Na lokální úrovni většinou voliči se přímo rozhodují podle osobnosti kandidáta a barva jeho dresu je druhořadá.

Jiří Štefek