Opravdových bezdomovců, tedy lidí bez střechy nad hlavou, je podle radnice v Jičíně opravdu jen pár a využívají azylového domu v Čejkovicích. „Přes zimu se nám daří tyto lidi přemístit do azylového domu, v létě se ale mohou pohybovat po Jičíně, nebo se také stává, že sem přijede někdo cizí, protože tito lidé často migrují. Každopádně jsou místa, kde se bezdomovci zdržují, monitorována městskou policií," vysvětluje tisková mluvčí jičínské radnice Magdaléna Doležalová.

Není však bezdomovec, jako bezdomovec. Do této kategorie spadají totiž i lidé, kteří mají svoji přihlašovací adresu na úřadu. A jejich počet od roku 2005, kdy mělo doručovací adresu na radnici přibližně 100 lidí, stoupl k letošnímu roku o více než pětinásobek. „K dnešnímu dni je na ohlašovně úřadu evidováno 522 lidí," uvedla Magdaléna Doležalová s tím, že u lidí, jejichž adresa koresponduje s adresou jičínského úřadu, se povětšinou nejedná o „klasické" bezdomovce.

Důvodů, proč mají svůj trvalý pobyt hlášený na radnici je pak několik: „Ze zkušeností víme, že ve značné míře se jedná o lidi, kteří mají finanční problémy. Tím, že mají úřední adresu, se snaží vyhnout exekutorům a jiným státním institucím, například soudům či finančním úřadům. Dále to jsou třeba problémoví mladí dospělí, lidé propuštění z výkonu trestu, nebo rozvedené osoby. Těch důvodů ale může být samozřejmě mnohem více," uvedla Magdaléna Doležalová. A i když se Ministerstvo vnitra snaží tento nešvar, který vadí mnoha radnicím v zemi, vymýtit, zatím se mu to nedaří. „Náš vedoucí správních agend, pod který spadá i evidence obyvatel, se osobně účastnil jednání pracovní skupiny, která připravovala novelu zákona O evidenci obyvatel. Dle svých zkušeností nabízel i různé podněty z praxe," řekl vedoucí úřadu Peter Bareš . 

Počty lidí, u nichž bylo rozhodnuto o zaevidování trvalého pobytu na obci, skokově rostou.
Zatímco začátkem roku 2005 jich bylo v Jičíně „jen" 100, letos už bylo číslo pětkrát vyšší – „na úřadě" bylo hlášeno 522 lidí. Desítky takto nahlášených lidí hlásí i okolní radnice. Například v Nové Pace je trvale hlášeno 180 občanů a v Hořicích se jedná o 250 lidí. Každoročně úředních bezdomovců přibudou desítky. A podle všeho to nebude tím, že by se životní úroveň v zemi tak dramaticky zhoršovala.

Radnice vesměs tvrdí, že se v řadě případů jedná o vychytralce, kteří se topí v dluzích a snaží se zamést stopy před exekutorem, policií či nepříjemnými obsílkami, protože je složitá doručitelnost písemností. Někteří si prý na radnici pro poštu chodí, většina ale nikoliv.

Žádné složitosti

Stát se „bezdomovcem", není, i když se ministerstvo vnitra o to snaží novelami zabránit, příliš složité. Potvrzuje to i vedoucí úřadu v Jičíně Peter Bareš. „Oprávněná osoba požádá o zrušení trvalého pobytu, prokáže nám, že občan se z adresy odstěhoval a že k adrese nemá užívají právo (nájemní smlouvu, nebo že není majitelem nemovitosti). Úřad ověří, zda jsou tyto dvě podmínky splněny a následně ve věci rozhodne," uvedl Peter Bareš s konstatováním, že občané se na úřední adresu sami hlásit nemohou. Vždy to může být jen na základě rozhodnutí správního orgánu. Žádost vždy podává oprávněná osoba (například vlastník nemovitosti). Takže na úřední adresu se nikdo přihlásit sám od sebe nemůže, neboť občan může o zaevidování trvalého pobytu zažádat pouze do nemovitosti určené k bydlení či rekreaci, což budova úřadu rozhodně není. „Úřad na základě podané žádosti o zrušení údaje o místu trvalého pobytu zahájí správní řízení a v případě, že jsou splněny zákonné podmínky, rozhodne o zrušení trvalého pobytu a přidělí dotyčnému takzvanou úřední adresu," uvedl tajemník Bareš.

A zatímco při rozhodování o zrušení údaje o místu trvalého pobytu úřad ověřuje, zda se z člověka opravdu stane „bezdomovec", zpětně to kontrolovat nemůže, a tím ani není možnost mu úřední adresu zrušit a „vystěhovat" jej z ohlašovny. „Na zpětnou kontrolu bohužel zákonné právo úřad nemá," přiznává Peter Bareš.

Jednu výhodu ale tito lidé přeci jen mají. Například v Jičíně jsou totiž hlášení na adrese úřadu dle vyhlášky osvobozeni od poplatků za svoz komunálního odpadu. Důvodem je především problém s komunikací s těmito lidmi, doručování písemností a dle praxe také téměř nevymahatelnost dluhů.

Dluží tisíce

Přesto radnici někteří dluží několik desítek tisíc korun ze svého předchozího bydliště. „Mezi našimi takzvanými „bezdomovci" máme 130 dlužníků, který k dnešnímu dni dluží celkem asi 180 tisíc korun," informovala Deník tisková mluvčí Magdaléna Doležalová. Další položkou, kde Jičínu unikají kvůli „bezdomovcům" peníze, jsou listovní služby. Podle tiskové mluvčí Jičína Magdalény Doležalové však nelze tuto sumu přesně vyčíslit.