Součástí výstavy, která zobrazuje fenomén koření po stránce botanické i historické, jsou i herbářové položky pocházející z Jičínska.

Kmín kořenný
Snad nejtypičtější rostlinou, používanou jako koření a rostoucí ve volné přírodě České republiky, je kmín kořenný (Carum carvi L.). V herbáři jičínského muzea je kmín kořenný zastoupen hned pětkrát. Rostliny pochází z těchto lokalit: Chyjice, Libín, Dvorce, Vidochov a Hlásná Lhota.
Kmín kořenný je dvouletá rostlina patřící do čeledi miříkovitých a je tedy příbuzná s mnoha kulturními rostlinami, jako je mrkev (Daucus), petržel (Petroselinum), kopr (Anethum), fenykl (Foeniculum), libeček (Levisticum), ale též se známou invazivní rostlinou, s bolševníkem velkolepým (Heracleum mantegazzianum L.).

Kmín dorůstá výšky třiceti centimetrů až jednoho metru. Má holý stonek a čárkovité listy. Drobné, bílé květy, které se objevují v červnu a červenci, jsou uspořádány do květenství nazývaného okolík. To bylo i důvodem pro původní název čeledě „okoličnaté". Plodem je dvojnažka, která nese dvě semena, nám známá jako koření kmín.

Koření i lék
Kmín pro kořenění, tedy pro úpravu chuti a vůně potravin, se používal podle některých autorů již v neolitu, avšak jisté je jeho používání až od starověku. Pro naši podkrkonošskou kuchyni, pro jídla z brambor, zelí či pro pečení chleba, byl kmín naprosto nezbytný. Byl ale po staletí využíván i jako léčivá rostlina. Pomáhá při trávení těžkých mastných jídel a působí proti plynatosti. Proto se také odvar z kmínu podával novorozencům při střevních kolikách. Pro ženy mají zase význam jeho povzbuzující účinky pro tvorbu mateřského mléka. Muže bude snad zajímat informace, že je jednou ze složek alkoholického nápoje Aquavitu.

Kořenící i léčivé účinky kmínu jsou způsobeny přítomností silic, zejména karvonu a limonenu.
Kmín dnes ve velkém pěstují a vyváží zejména země jako Holandsko a Německo. Pokud ale máte na zahradě slunné místo, můžete si kmín vypěstovat sami. Kromě vlastního koření obohatíte možná svou zahrádku i po stránce živočišné – všechny miříkovité rostliny jsou oblíbené u hmyzu, včetně larev vzácného otakárka fenyklového (Papilio machaon L.).  Petra Zíková