Právě jičínská část 74. pěšího pluku se v pátek 18. srpna vydala v plné polní na 14 kilometrů dlouhý pochod Českým rájem. Šlo o vyvrcholení historického soustředění, které měli kadeti na Prachově.
Habt – acht! Rechts – um! Maschiren – marsch! Na povel se za hlasitého bubnování vydal sešikovaný pluk na tažení. Jeho součástí se mohl podle Petra Lazurka stát každý. Až do dospělosti pro ně mají přichystané i uniformy, takže si děti v kroužku nemusí nákladnou výbavu hned ze začátku pořizovat. Stačí jen zápal a touha poznávat zajímavosti z vojenské historie. V současnosti má jičínský klub okolo 30 členů.

Směrem na vrch Veliš a poté dál směrem na Prachov se mladí vojáci vydali v plné polní. Šli po asfaltu, lesem, po poli, po rovině i do kopce. Na Veliši měli za úkol společnými silami vztyčit na vrcholku vlajku. „Jsem zvědavý, jak se tam budete škrábat,“ usmíval se pokynům před cestou Petr Lazurko.
Výstroj váží okolo 25 kilogramů
Na tažení vyrazili s kompletní výstrojí, pro některé byla značně odlehčená. Silnější chlapci mohli pochodovat s autentickým vybavením, ale taková výstroj váží okolo 25 kilogramů. „Absolvovat takový pochod v plné polní není zrovna jednoduchá záležitost. Kluci se sice nezdají, ale jsou opravdu hodně trénovaní," vysvětlil velitel.
Kromě uniforem si účastníci tažení mohli vyzkoušet také práci se zbraní. Ta má ale podmínky, které jsou dané zákonem. Jejich dodržování přijeli na místo namátkově zkontrolovat také policisté. Nejdůležitější je věkové omezení. Pracovní nálože smí používat pouze starší 18 let. Pro mladší děti jsou vyhrazené slepé patrony, které sice udělají jiskru a rámus, ale nevystřelí. Střílet po cestě se zároveň smí pouze v zalesněných úsecích.
„Musíme postupovat podle zákona. Pro děti, které ještě nemohou zacházet se zbraní, bude určitě po cestě zajímavější, když uvidí, jak se se zbraní manipuluje,“ dodal Lazurko.
Pluk se zapojil do války přímo na Královéhradecku
74. pěší pluk byl v prusko-rakouské válce roku 1866 trochu raritou. Podle Lazurka se jednalo o jediný pluk, který byl vojensky nasazený doma neboli v místě, odkud vojáci pocházeli. Byl doplněn muži z České Skalice, Jičína, z Trutnova nebo Náchoda a do války se zapojil přímo na Královéhradecku, kde došlo k prvním krvavým střetům.
V Kasárnách tehdy byli také takzvaní plukovní kadeti, kteří již v dětském věku přicházeli k vojsku, dostávali uniformy a absolvovali výcvik a věnovali se studiu historie.
Úkolem současného pluku a spolků jako je Klub vojenské historie nebo Komitét 1866 je udržovat památku vojáků, kteří ve vlastním regionu na polích bojovali a umírali za svůj domov.
Zároveň ale zájem o vojenskou historii může být pro mladé kluky dobrodružným koníčkem.

Petr Lazurko se problematice věnuje od roku 2005 a začínal jako fotograf v civilu. Pro zachování auteničnosti totiž vojáci v dobových uniformách nesmějí nosit žádné moderní vymoženosti.
Postupně se ale i on začal na akcích objevovat v uniformě.
„Od roku 2015 jsem začínal chodit v uniformě důstojníka, ale na velkých vzpomínkových akcích jsem byl stále spíš fotograf v civilu," popisuje, jak se jeho pozice v pluku měnila. Klub vojenské historie Jičín funguje už sedmým rokem a momentálně je už prý na takové úrovni, že jejich uniformy jsou k nerozeznání od toho, jak vypadaly v roce 1866.