Kliknutím zvětšíte„Po úrazu, kdy jsem mohl hýbat pouze hlavou, jsem měl právě v těchto prostorách první fyzioterapie. Tady jsem se poprvé znovu pohnul,“ vypráví Josef Fučík, zakladatel neziskové organizace Život bez bariér, kterého úraz před čtvrtstoletím upoutal na vozík.
Stačil jeden neuvážený moment v roce 1998 a život rodiny Fučíkových se obrátil vzhůru nohama. Nejen, že se tehdy nevzdali, ale Josef s manželkou Jitkou začali spřádat plány, jak zlepšit situaci lidí s postižením a jinými znevýhodněními. V Nové Pace založili společnost Život bez bariér a od roku 2004 pomáhají ostatním překážky překonávat. Dali si cíl, který nejde plnit z obýváku rodinného domu. Proto opravili klášter.
Starý paulánský klášter je jednou z nejvýraznějších dominant Nové Paky. Dlouhá léta však chátral, k drahým opravám se nikdo neměl, to ale Fučíkovy neodradilo. V roce 2006 koupil Život bez bariér klášter od kraje za 9 milionů, podařilo se jim získat podporu evropských dotací a přispěly i kraj a město Nová Paka.
Hodně nervů a improvizací
„Nalili jsme do toho spoustu peněz a stálo to hodně nervů a improvizací. Ale jdeme do finále a opravený klášter jsme po letech bezúplatně předali městu. Prostory si od něj budeme pronajímat,“ říká Josef Fučík. Jeho manželka Jitka působí jako ředitelka Života bez bariér, on má na starost technické záležitosti a stavbu. Ve funkci ale končí. „Na jaře už nezaseju. Je čas, aby to převzal někdo jiný a já tady bude jen pracovat a jezdit s bagrem třeba dvakrát týdně, protože mě to baví,“ vysvětluje.
Dva ze tří objektů kláštera se už opravit podařilo. Několik let v nich sídlí denní stacionář pro lidi s postižením, dílny, ve kterých vznikají například keramické upomínkové plakety k vítání občánků, nebo centrum pro lidi s Alzheimerovou nemocí. Teď se řítí do finále renovace třetího, největšího prostoru, který už v minulosti sloužil jako nemocnice. Ještě vloni to vypadalo, že v druhém pololetí by mohlo začít stěhování, kvůli komplikacím se ale práce dokončují až nyní. V horizontu několika měsíců by mělo být hotovo a tak začíná stěhování.
„Bude to nejluxusnější stacionář pro lidi s postižením. Jakmile se přestěhují do většího, najdou zde zázemí uživatelé sociálních služeb, konkrétně sociální rehabilitace, sociální poradenství a denní stacionář s rozšířením cílové skupiny o osoby s demencí a Alzheimerovou chorobou. Část bude určena pro provoz půjčovny kompenzačních pomůcek a nově zahájí činnost komunitní centrum,“ vysvětluje Fučík.
Rekonstrukce památek se obvykle pojí s řadou těžkostí, ty se nevyhnuly ani novopackému klášteru. Nejvíc dokázaly zamotat hlavu nejasnosti a nepřesnosti v plánech, často se jednalo o zdánlivě nepatrné detaily, jako nelogicky umístěné vypínače světel u toalet pro invalidy nebo designové lavičky, které se převracely, když si na ně někdo sedl. „Pro celou tuhle chodbu je pouze jeden vypínač,“ ukazuje Fučík na velkou halu ve tvaru L ve druhém patře objektu. Naštěstí se ale vyžívá v improvizaci a technických vychytávkách. Každý tedy dostane na klíče malý ovladač, kterým na dálku světla rozsvítí.
Našli zazděné tělo
Opravy kláštera ale přinesly i překvapivé a zábavné momenty. Na čarodějnice v roce 2021 objevili dělníci v jedné ze šachet zazděné tělo. „Při prosekávání části zdi se dostali do dutého prostoru, kde bylo vidět visící tělo ve starých hadrech. Vůbec jsme netušili, co to je. Samozřejmě si hned vybavíte všechny historky o zazděných lidech. Když jsme otvor zvětšili a tělo vytáhli, zjistili jsme, že to byla figurína navlečená v hadrech a měla kolem krku psaní. Nějací pánové v roce 1957 zazdívali šachtu a udělali si takovouhle legraci,“ popisuje archeolog Regionálního muzea v Jičíně Jiří Unger
Další překvapení ale v klášteře nejspíš stále čekají. Do budoucna by podle Fučíka stálo za průzkum objevené kamenné schodiště v přízemí, které zdánlivě nikam nevede. Jedno podobné už v klášteře našli ve druhém patře, díky skleněné podlaze se na něj zachoval průhled, který dává prostor k žertíkům. „Napadlo nás, že bychom na schodišti pod skleněnou podlahou hráli scénky, třeba dva paulány, jak si povídají u svíčky,“ směje se Fučík.
Celá rekonstrukce vyšla Život bez bariér s podporou Evropské unie, kraje a města na více než 120 milionů korun. Během roku uspořádali ve spolupráci s bankou ČSOB také sbírku na zařízení denního stacionáře. Od lidí se jim podařilo získat téměř 20 tisíc korun, dalších 35 tisíc darovala banka. Z vybraných peněz se nakoupilí nábytek a další potřebné vybavení. Život bez bariér navíc nabídne část velké budovy pro konání soukromých akcí. Barokní sál, ambit kláštera a rajská zahrada se studnou přímo vyzývají ke konání prestižních kulturních nebo vzdělávacích akcí. Prostory budou vhodné pro konán výstav, besed či jiných společenských akcí, workshopů a zážitkových dílen a do budoucna i svateb.
114
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
