Případem se zabývá packý odbor životního prostředí.

Valdov je malou obcí, které chybí vybavení základní infrastrukturou, a to je veřejný vodovod a kanalizace. Obyvatelé tu jsou závislí na dodávce vody ze studní.

„Řešili jsme stížnost dvou občanů. Jeden z majitelů si nechal provést rozbor vody ze studny, kde bylo potvrzeno fekální znečištění zdroje, ale když jsme vodu zkontrolovali, byla čirá a bez zápachu. Měli jme i tipy na zdroje znečištění, zatím ale nemáme kompletní výsledky, čekáme na zkoušku vodotěsnosti u jímky, která se nachází několik metrů nad studnou a mohla by být potencionálním zdrojem kontaminace," uvedl za odbor životního prostředí jeho šéf Miroslav Pyciak.

„Ideální by bylo, kdyby tu byla veřejná infrastruktura, ale její pořízení při malém počtu obyvatel je velice nákladné. Při šetření jsme došli k závěru, že lidé se tu splaškové vody zbavují různým způsobem, a to tak, že většinou míří do Heřmanky nebo trativody do země," přibližuje Pyciak další problém.

Studny jsou podle něho nezajištěné, povrchové a lidé z nich berou pitnou vodou bez jakékoliv údržby. Jeho kolegyně Ivana Tauchmanová se pozastavuje nad nešvarem, který je běžný nejen ve Valdově.

„Lidé, závislí na dodávce vody z vlastních studní, nedbají o její stav, natož aby ji pravidelně dezinfikovali. Na jedné straně vypouštějí na svém pozemku trativodem vodu ze septiků a z druhé strany si ji zpětně natáhnou do studny," poukazuje na možná rizika, která mnozí vůbec nevnímají. 

„Zdrojů znečištění může být mnohem víc, je to i voda z okapů, která zasakuje do země, voda z cesty. Pokud studna není dostatečně zajílovaná, tak nejde o zabezpečený zdroj pitné vody," varují odborníci.

Město v tomto případě zajistilo obyvatelům zásobování pitnou vodou z cisterny. „Náhradní zdroj je povinen zajistit ten, kdo lidem vodu dodává, například obec nebo vodohospodáři. Packá radnice v tomto případě udělala výjimku. Vlastníkům studní můžeme pouze doporučit, aby si dvakrát do roka studnu dezinfikovali, vyčistili, odstranili mechy, prorůstající kořeny. Měli by si také hlídat, aby na dně studny nebyl kal. Jako vodoprávní úřad jiné pravomoci nemáme," upozornil Pyciak.

„Je to všechno o přístupu. Lidé jezdí drahými auty, opravují si domy, ale o septiky a studně se nestarají," poukazuje Tauchmanová.

Rodina Vojáčkova, která bydlí v sousedství, si nechala zdroj vody zkontrolovat. „Vodu i studnu máme v pořádku, ale v potoce teče doslova močůvka," zlobí se Vojáčkovi.

NEDOSTATEK VODY

Obec Šárovcova Lhota zase řeší akutní nedostatek vody, kterou musí do zdroje doplňovat dovážkou pomocí cisteren, což se samozřejmě prodraží.

„Nemáme jinou možnost, vesnice vypije víc, než ji v současnosti dodáme vodovodem z vlastních vrtů. Na déšť čekáme jak na smilování a zatím nám nezbývá než vodu dovážet," vysvětluje starosta Pavel Vích.

Vesnice tak musí v příštím roce sáhnout do kasy a uvolnit prostředky na posílení vodovodu. Náklady na vybudování nového vrtu se budou podle starosty pohybovat v statisících.

Další cisterna brázdí celé léto silnicí mezi Jičínem a Úbislavicemi. Lidem pod Kumburkem chybí voda a vodohospodáři se proto rozhodli posílit zdroj napojením na brdský vodovod, a to ještě letos.

„Zatím máme zpracovanou dokumentaci a probíhá územní řízení. Akci budeme realizovat v příštím roce," slibuje za vodohospodáře Richard Smutný.

Nedostatek vody podle jeho vyjádření letos postihuje především zdroje v hloubce 5 až 10 metrů.