Pod rukama kadeřníků se ale tentokrát neocitla kštice pana farmáře, ale zimní porost a ofinky jeho hýčkaných normandských krav. Příští týden se s nimi chystá na národní výstavu hospodářských zvířat do Brna, krávám proto jako správným modelkám zajistil odbornou péči studentů zemědělské školy v Poděbradech. „Na výstavu je potřeba krávy připravit. Učíme je nechat se vodit a součástí je také tato kadeřnická úprava. Musíme je ostříhat, aby vynikla textura barev a stavba těla,“ vysvětluje Roman Klouza.
Trojbarevná stračena trpělivě drží, zatímco ji vedoucí praxe z poděbradské zemědělky Jan Krebs chlácholivě hladí po hlavě. Občas mrskne oháňkou nebo nervózně zadupe, když se holicí strojek v rukou studentů přiblíží ke slabinám.
Nádherné francouzské plemeno
„Jezdíme sem do Radimi moc rádi, je radost pracovat s takhle krásnými krávami. Tohle nádherné francouzské plemeno je u nás rarita. Někdy musíme zvířata dlouho uklidňovat, aby se nechala ostříhat, tady s nimi dlouho dopředu pracují, takže hezky drží,“ pochvaluje si práci s normandskými stračenami z Radimi Krebs.
V Česku zatím málo rozšířené plemeno chová Roman Klouza už šest let, na národní výstavu se chystají teprve podruhé. „Děláme to hlavně proto, abychom lidem tohle krásné plemeno představili a ukázali. Jeho velkou výhodou je, že by časem měly krávy dávat mléko, které by mohli pít i alergici, kterým jinak mléčné výrobky nedělají dobře,“ popisuje kvality svých krav Klouza.
Normandský skot pochází původem ze severu Francie, jeho mléko bývá bohaté na tuky a bílkoviny a je vhodné například k výrobě sýrů. Laika ale na první pohled zaujme majestátní stavba těla a nápadné zbarvení do tří barev. To ještě více vyniká ve chvíli, kdy studenti přes zimu narostlou srst ostříhají. Může se totiž zdát, že krávy kromě výrazné ofiny a chlupaté oháňky žádné chlupy nemají. Ale je to právě naopak. Už na pohmat je poznat, kterou krávu už studenti stihli ostříhat.
Koupel, šamponování i stříhání
„Před samotnou výstavou začneme zvíře koupat, šamponovat a pár dní předem také ostříhat. Kdybychom ji ostříhali až moc dopředu, tak stihne zase zarůst,“ popisuje přípravy na velký den Krebs. Krávu si na výstavě prezentuje každý majitel sám, škola ale nabízí také službu, při které mohou zvířata odprezentovat za majitele i studenti.
Proti podobným promenádám se čas od času ozvou aktivisté, kteří bojují za práva zvířat, podle Krebse ale kráva neudělá nic, co sama nechce. „Už samotné stříhání může být nebezpečná práce, často dojde i na modřiny. I prezentace musí být provedená tak, aby to zvíře bavilo. Pokud ho to nebaví, nehnete s ním,“ vysvětluje.
Studenti jsou ale po výcviku schopní několikametrákovou krávu ukočírovat. „Je radost vidět třeba i padesátikilovou dívku, jak si vede klidnou a poslušnou krávu,“ dodává učitel.
Cesta na přehlídkové molo
Stříhání hospodářských zvířat je rozšířená součást chovatelství, veřejnost je ale prý zvyklá spíš na stříhání ovcí nebo úpravu a zkrášlování koní. „Byli jsme před dvaceti lety první, kdo tuto službu nabídl. Teď to ale zavádějí i další školy. Děláme to rádi, někdy i ve svém volném čase. Chceme, aby bylo vidět, že i hospodářská zvířata si zaslouží své výstavy. Když mohou mít přehlídky psi a králíci, proč by nemohly i kravičky,“ říká Krebs.
Studenti SZEŠ Poděbrady se účastní také soutěží a přehlídek v zahraničí. Například v Nizozemsku nebo ve Francii jsou výstavy skotu na vysoké úrovni, Česko se má podle Krebse stále co učit.
Stříhání jedné krávy může trvat i více než dvě hodiny, proto je na obou stranách potřeba hodně trpělivosti. Na farmě v Radimi pracuje skupina studentů dva dny na ostříhání celkem pěti krav a tří jalovic, které už za týden čeká dlouhá cesta na přehlídkové molo brněnského výstaviště.
