Na hradě Kost v Českém ráji každoročně otevírají speciální sváteční výstavu, vyzdobují hradní nádvoří a sály a zvědavým turistům vypráví, jak Vánoce slavili lidé ve středověku a na čem u štědrovečerní tabule hodovala tehdejší šlechta. "My máme Vánoce zafixované jako křesťanské svátky, oslavy ale mají i pohanské kořeny, například v starořímských saturnáliích, slavnostech zasvěcených bohu Saturnovi," vypráví hned na úvod průvodkyně.
Hlavní sezóna na jednom z nejvýznamnějších gotických hradů v Česku skončila už před několika týdny, o prohlídku nově zrekonstruované památky ale turisté nepřijdou ani o vánočních prázdninách. Od 26. do 31. prosince se zde vždy mezi 11. a 15. hodinou konají sváteční prohlídky hradu, které jsou kromě klasických hradních faktů zaměřené také na dobové oslavy Vánoc. "Než páni zasedli ke slavnostní tabuli, musela se celá místnost vysvětit a zbavit zlých duchů. To se dělalo například pomocí borových větví. Teprve pak se mohlo servírovat na stůl," vypráví průvodkyně v hlavním sále.
Některé tradice se ale v mnohých rodinách zachovaly dodnes. V minulosti se například nohy stolu svazovaly k sobě jako symbol jednoty a sounáležitosti v rodině, aby se všichni u stolu za rok zase společně sešli. Někdy se k nohám také pokládaly snopy slámy jako symbol chudoby, do které se narodil Ježíš.
Z pohanských zvyklostí pochází také štědrodenní půst. Zlaté prasátko, které údajně uvidíte, když vydržíte do večera nejíst, má původ v pohanské tradici obětování pečeného selete bohům. Dodnes se zvyk zachoval především jako způsob, jak mít dostatečný apetit k bohaté sváteční večeři.
Co se týče slavnostního menu, co do bohatosti se zřejmě tolik nelišilo od toho dnešního. "Křesťanské Vánoce staví na askezi a odříkání, slavnostní tabule ale podle toho nevypadaly. Na Vánoce se servírovalo hlavně selátko jako symbol hojnosti, nechyběly ani ryby, ořechy červené ovoce, kaše nebo různé placky. V bohatších rodinách se ale na stole objevovaly i větší bizáry, třeba pávi, labutě, nebo volavky," vypráví. V žádné domácnosti nesměla chybět ani tradiční vánočka. Kam se ale hrabe ta dnešní - ve středověku mohla mít vánočka klidně až čtyři metry. Sloužila totiž k pohoštění nejen rodiny, přátel a blízkých, ale také pro čeledníky a případně každého, kdo přišel popřát rodině hezké svátky.
Vánoční prohlídky na Kosti mají každý rok velký úspěch a mezi svátky se tak na hradě schází na každou prohlídku i několik desítek lidí. Prohlídka trvá necelou hodinu a kvůli momentální epidemické situaci podléhá hygienickým opatřením, stejně jako prohlídky v hlavní turistické sezóně. Tu letošní ale komplikovaná covidová doba nenarušila. "I přes neustále se měnící covid opatření a dobíhající rekonstrukci hradu zavítalo v hlavní turistické sezoně 2021 na Kost na 40 tisíc návštěvníků! Je to pro nás velký závazek, a tak na příští rok chystáme řadu novinek," slibuje do příštího roku kastelán hradu Jan Macháček.