Je služebně nejstarším ředitelem ve funkci a dnes slaví šedesáté narozeniny. Rozhodně důvody, které nás vedly ke krátkému rozhovoru.

Proč jste si v životě zvolil dráhu pedagoga?
Tu jsem si nevybral. Vystudoval jsem na tehdejší vysoké ekonomické škole obor počítače. V něm jsem pracoval jenom krátce, na vojně jsem se pak dozvěděl, že na škole v Jičíně se uvolnilo místo, a tehdejší ředitel mě přijal, za což mu děkuji. Prožil jsem tu hezké roky.

Deset let jste zde vyučoval, pak jste se začal ucházet o post ředitele?
To vůbec ne. Tehdy byla porevoluční doba, sbor v lednu hlasoval, dva kolegové udělali zápis, dovezli ho na kraj. Tam tehdy seděl předseda krajského výboru, podepsal to a bylo. Dnes už by to tak nešlo, samozřejmě později jsem prošel řadou konkurzů.

Když porovnáte, asi pro vás bylo jednodušší působit ve škole jako učitel než ředitel?
To rozhodně, já jsem k funkci přišel jak slepý k houslím. Byl jsem mladý, bylo mi 33 let a netušil jsem, co všechno funkce obnáší. A tak jsem se s velkým nadšením pustil do práce. Ale kdybych tušil následky, v životě bych tuto věc neudělal.

Náročnost na pedagogy a vedení školy se stále zvyšuje?
Ono se to mění. Dřív byl jiný politický systém, neměli jsme žádné pomůcky, v devadesátých letech v revoluční době zase nebyly žádné předpisy. Na druhou stranu nás tížil nedostatek prostor, neměli jsme počítače.
Po roce 2000, když vznikla přístavba, dostali jsme nečekaný luxus a najednou jsme se tu málem hledali. Tak to bylo fajn, ale začal se zase více klást důraz na dodržování předpisů. Na jednu stranu je dobře, že je všechno v pořádku, na druhou stranu se někdy byrokracie přehání.

Co byste Masarykově akademii přál jako ředitel?
Hodně dobrých žáků, myslím si, že dobré pedagogy má. Byl bych rád, aby o naší školu byl větší zájem. Dnes je problém získat kvalitní žáky, takže bych ji přál i více kvalitních studentů.

Čím vším musí oplývat člověk, aby vydržel ve funkci ředitele šestadvacet let?
Zejména musí mít dobré zdraví, pevné nervy, určitý nadhled, aby dokázal odpouštět prohřešky. Někdy musí dělat, že mnohé nevidí, protože jinak se to nedá. Musí být lidský a mít štěstí a zdravý selský rozum. Kvalifikační studium je rozhodně důležité, ale já většinu věcí řešil zdravým selským rozumem a doufám, že mi bude fungovat ještě ve zbývajících letech, které mě tu čekají.