Zajímaly nás ale vedlejší náležitosti hospodaření města, a také jsme se vypravili za starostou Jiří Liškou. Dozvěděli jsme se zajímavé souvislosti.

Rozpočet již máme v rukách. Jak jste s ním spokojen? Je něco, co vám v něm chybí?
Tak samozřejmě, to, co chybí hlavně, jsou peníze na příjmové stránce, abychom je mohli utratit. Požadavky, které vyvstaly, jsou přitom jako jednotlivosti skromné, v součtu ale dosáhly výše 135 milionů. To je opravdu hodně, a to do toho nejsou započítány velké investice, které město v budoucnu čekají, třeba kanalizace v Sedličkách. Už vůbec nemluvím o tom, že v tom nejsou zahrnuty věci spojené s postupnou rekonstrukcí zámku. Plus velká myšlenka rekonstrukce kina. Potom je tu oblast menších oprav v dopravě, tedy chodníky a komunikace. Ta dosahuje částky 35 milionů.

Rozumím tomu dobře, že všechny tyto položky jsou také součástí rozpočtu?
Ne, kdepak, ty tam právě bohužel nejsou, protože už skončily takzvaně pod čarou. Narážím na to, že například v oblasti dopravy a oprav chodníků bychom potřebovali ještě těch 35 milionů, abychom odstranili všechny hlavní problémy.

Takže se to odsouvá až do dalšího rozpočtu, nebo se bude čekat, jestli se neušetří nějaké peníze?
Počítáme s tím, že by se něco mohlo udělat, ale když říkáme, že něco mohlo, myslíme tím, že by k plánovaným příjmům mohly přibýt ještě nějaké. I tak ale lze počítat řádově jenom s několikamilionovými částkami, nikoliv s desítkami milionů. Pokud se tedy ještě něco zvládne, budou to jeden, dva chodníky. O moc více toho nebude.

Jasně, něco jako podzimní oprava části chodníku v ulici Českých bratří?
Přesně tak.

Na veřejném zasedání se slova ujal opoziční zastupitel Miroslav Matějka, aby opět zkritizoval podobu rozpočtu. Tvrdil, že do investic půjde jenom něco přes 30 procent příjmů města, což je málo. Podle něj jsou režijní náklady města přemrštěné. Co k tomu můžete říct?
Ano, samozřejmě by bylo příjemné, kdyby to bylo obráceně a provozní náklady by představovaly třetinu a investice dvě třetiny rozpočtu. Ale tak to nejde. Když srovnáme Jičín s jinými městy, je to zhruba stejné. Navíc jsou i taková, kde je poměr horší a podíl investičních nákladů není ani třicetiprocentní. Důvodů je několik. Tím hlavním je, že to, co už teď provozujeme, je jednoduše drahé. Všechno, co město jednou vybuduje a udržuje v provozu, vyžaduje údržbu a spolkne další peníze. Pokud se postaví zimní stadion, jeho činnost se musí dotovat, stejně jako koupaliště. Každá investice s sebou nese zvýšení provozních nákladů. Teď se třeba ukončila rekultivace skládky na Zebínu. Je to oblast, která se odteď bude muset udržovat, to znamená například sekání trávy. Do doby, než se tento projekt uskutečnil, oblast nestála město ani korunu. Teď to bude několik set tisíc ročně. Takhle bych mohl pokračovat, každým rokem se provozní náklady zvýší.
To zní logicky.

Nebo třeba investice do budovy K-Klubu na Valdštejnově náměstí. Byl to objekt, který se nevyužíval, byl prázdný, ale teď nás bude něco stát.
Aby to nedošlo do bodu, kdy město nebude moci vůbec investovat.
Může se jednou stát, že se peníze na investice budou z těchto důvodů hledat opravdu obtížně.

Při jednání zastupitelstva také padla zmínka o zimním stadionu. Že by se měl zastřešit a mělo by se zřídit odvětrávání, aby se odpařovaná voda z ledu nekondenzovala pod střechou a nekapala. Miroslav Matějka dokonce hovořil o tom, že konstrukce by mohla začít rezivět a v budoucnu by mohlo vyvstat bezpečnostní riziko. Jsou nějaké posudky, které naznačují, že k tomu jednou může dojít?
Nebyl jsem u toho, když vznikal projekt zimního stadionu. Z architektonického pohledu se stavba velmi podařila. Určitě by to opláštit šlo, ale stadion, pokud se mohu spolehnout na informace, které mám, nikdy nebyl koncipován jako uzavřený. Vždy měl být polootevřený, a proto v něm také není umělá ventilace a klimatizace. Vzduch tam má profukovat. Jenomže je pravda, že ne vždy ta cirkulace vzduchu úplně funguje. Zvláště v teplejších dnech se stává, že se na konstrukci pára sráží a voda kape zpátky na led. Asi by nebylo problém vyprojektovat uzavření stadionu, ale potom jsme zase u těch provozních nákladů.

Teď jde o to, jestli ten dnešní stav je tak vážný, názory se velmi různí. Někdo říká, že pokud to necháme být, za pár let všechno zplesniví a nosníky začnou hnít. Pak je tu druhý názor, který říká, že kondenzace vody nijak nevadí. V budoucnu se situace bude muset odborně posoudit.  

Stanovisko opozičních zastupitelů

Jan K. Čeliš a Miroslav Matějka (oba za SPOZ) jsou v současnosti nejvýraznějšími kritiky vládnutí jičínské koalice. Otiskujeme jejich stanovisko k podobě rozpočtu na rok 2014:
Rozpočet města, jako v loňském roce, charakterizuje spotřebnost a nikoli prorůstovost s větším podílem investic. Opačný trend než je v jiných městech. Město vynaložilo až 29 mil. Kč za 2 roky na rekonstrukci budovy Arisu pro úředníky, přijalo o další tři navíc. Již loni městský úřad v čele se starostou Jiřím Liškou a místostarostou Petrem Hamáčkem nakoupil auta, což Zemanovci kritizovali. Město nedokázalo včas vyřešit umístění vysokých škol v zámku, odmítlo schválenou dotaci na Jezuitskou kolej, kde školy mohly najít důstojné prostory. Nenašlo vůli pro začátek prací její opravy ani na zakrytí zimního stadionu, které je vyprojektováno. Obě stavby budou nadále chátrat a stávají se postupně bezpečnostním rizikem, časovanou bombou i ostudou, kdy na stadionu není vzduchotechnika, a proto statika budovy začne postupně korodovat, nemluvě o špatném přívodu čpavku. Zemanovci rovněž marně v rozpočtu požadovali, aby rada a zastupitelstvo měli kontrolu nad změnami územních plánů, a vypracování dlouhodobé urbanistické koncepce města. Zastupitelstvo tak ponechalo volnou ruku při tvorbě těchto studií plánů úředníkům a nejrůznějším soukromým privátním zájmům. Občané teď mohou jen doufat, že se v nich opět neobjeví prvky jako asanace ve veřejném zájmu či vyvlastňování.
Tento „projídací" a neprorůstový rozpočet, který nezohledňuje podporu podnikání, studentů a starších občanů, jsme jako jediní nepodpořili.

Podoba rozpočtu na rok 2014:
Rozpočet operuje s celkovou částkou 342,5 milionu korun, příjmová stránka je složena ze 311 milionů zisku v příštím roce a z 31,5 milionu jako zůstatku z letošního rozpočtu. Je třeba zdůraznit, že jde o odhady, tím více, že podoba hospodaření města byla schválena ještě před koncem roku 2013.
„Na druhé straně jsou výdaje rozděleny na provozní, které jsou navrhovány na 233,6 milionů, včetně splátek úvěrů. Ty jsou ve výši necelých 14 milionů. Výdaje investiční jsou letos naplánovány ve výši 109 milionů korun," uvedla tisková mluvčí radnice Magdaléna Doležalová.
Největší investicí je výstavba mateřské školky na Větrově za 16 milionů korun.
Dalšími v pořadí jsou rekonstrukce šaten ve sportovním areálu za 10,7 milionu a renovace budovy na Valdštejnově náměstí č.p. 2 pro potřeby K-Klubu za 7 milionů. Oprava ulice Na Tobolce si vyžádá 6 milionů a investice do infrastruktury pozemků na Lidickém náměstí 5 milionů. Radnice rovněž bude muset doplatit částku 4 miliony korun za úpravu budovy A v komplexu Aris, kde nyní sídlí městský úřad.
Podíváme-li se dále, pak Jičín chce upravit šatny v Aquacentru za 1,5 milionu korun, zakoupit pro toto sportovní zařízení speciální tepelné čerpadlo celkem za 1,3 milionu. Další čtyři položky jsou zhruba milionové: Úprava palubovky v malé tělocvičně sportovního areálu, výstavba veřejných toalet ve Valdštejnské lodžii, rekonstrukce topení, podlah a oken v Knihovně Václava Čtvrtka, projektová dokumentace na renovaci Biografu Český ráj a dokončení opravy chodníku v ulici Českých bratří. Menší investicí je oprava sociálního zařízení v MŠ J. Š Kubína.
V rozpočtu lze také nalézt dotované akce – zřízení varovného systému a povodňového plánu, rekultivace Libosadu, demolici nákladového nádraží a pořízení nového zametacího vozu pro technické služby.