Ze čtrnácti největších měst Královéhradeckého a Pardubického kraje došlo ke zvýšení počtu kandidujících stran hned ve dvanácti případech. Největší „možnost výběru“ budou letos mít občané Chrudimi, kteří si budou moci zvolit své zástupce hned ze čtrnácti stran, zatímco před čtyřmi lety to bylo jen šest stran. Velký nárůst počtu stran je patrný i v Pardubicích (z 8 na 13 stran) a ve Vrchlabí (z 8 na 12 stran). O tři strany více než před čtyřmi lety budou obsahovat i volební lístky v Rychnově nad Kněžnou (10 stran) a ve Svitavách a Ústí nad Orlicí (obě města po 9 stranách).
Naopak méně kandidátek letos dali komunální politici dohromady v Hořicích (7 místo 9 v roce 2006) a Jaroměři, kde se o přízeň bude ucházet místo jedenácti jen osm politických stran a hnutí.
Růst počtu jednotlivých kandidátek (a tedy i celkového množství kandidátů) lze vnímat jako pozitivní zprávu. Svědčí o tom, že v řadě měst se zvyšuje množství lidí, kteří se osobně chtějí podílet na řízení a chodu města. To samo o sobě znamená významný vklad k posílení komunální demokracie a zvyšování její kvality: o omezený počet zastupitelských křesel se bude ucházet více lidí a více kandidátů bude i na post starostů a jeho zástupců. Poroste tedy tlak na kvalitu a výběr těch nejlepších lidí.
zoom_in
Vše ale není tak jednoduché a bez kazu, jak by se mohlo na první pohled zdát. Větší počet stran v sobě může nést i riziko, že se ke komunální moci budou snažit prodrat určité vlivové a podnikatelské skupiny, které pro potřebu voleb vytvoří kandidátku jen účelově a většina kandidátů na nich bude umístěna jako „křoví“ a ve skutečnosti to mohou být lidé, kteří žádné ambice nemají.
Nebo jiný příklad: v některých městech vznikla řada subjektů, jejichž cílem je rozdrobit voličskou podporu mezi více stran a s jejich pomocí pak dosáhnout změn na čelných postech města. Obvykle se tak děje ve městech, která nejsou spokojena se svým vedením nebo v nich žijí skupiny jedinců, jejichž politické a společenské ambice nejsou naplněny. Volič by proto měl být i v těchto případech v maximálním střehu.
Větší výběr = tlak na kvalitu
Záleží proto na situaci v jednotlivých městech a na pověsti jednotlivých kandidátů, nicméně bych i pro letošní komunální volby vydal zásadní doporučení: své kandidáty si vybírejte pečlivě, nebojte se své hlasy rozmělnit mezi více stran a v takovém případě určitě využijte preferenční hlasy (křížky). V žádném případě nesmí platit, že kandidáti na prvních místech listin už mají dopředu v zastupitelských sborech svá místa jistá! Lidé při volbách do Poslanecké sněmovny ukázali, že měnit podobu parlamentu umí. Proč řádně neprovětrat i poměry na radnicích?! Pro úplnost: pokud se rozhodnete hlasovat pouze pro jednu stranu, jednotliví kandidáti se už potom nekřížkují!
Systém hlasování v komunálních volbách je odlišný od jiných voleb. Každý volič má k dispozici tolik hlasů, kolik se rozděluje v místním zastupitelstvu křesel. Všechny hlasy buďto může dát jedné straně a nebo je klidně může rozdělit mezi všechny kandidující strany a v nich jednotlivé kandidáty křížkovat. Ale pozor: křížků nesmí být více než je počet budoucích zastupitelů! Nejčastější volbou pak bývá kombinace části hlasů pro jednu stranu (označenou velkým křížem) a zbytek napříč spektrem pro jednotlivé kandidáty (malé křížky u jednotlivých jmen).
Komunální volby obvykle mívají mezi lidmi větší vážnost, protože snad každý volič zná některého z kandidátů - je to jeho soused, kamarád nebo spolupracovník. Právě ta sounáležitost politika a voliče je pro správnou volbu důležitá. Ve volbách do parlamentu vybírají lidé politiky, kteří budou tvořit mantinely pro celou zem, v případě voleb komunálních se rozhodují o budoucí podobě svého města, života v něm a jeho dalšího směřování. Proto mimořádně pečlivá a odpovědná volba je zde na místě jako nikde jinde!
Obrázek č. 4 varuje před častou chybou v komunálních volbách, kdy lidé chtějí hlasovat podobně jako v parlametních a v rámci celé zvolené (zakřížkované) strany ještě vypíchnou nějakého kandidáta. K těmto „preferenčním“ hlasům se při sčítání nebude přihlížet. Žádné preferenční hlasy v rámci vybrané strany v komunálních volbách totiž neexistují. Volební lístek však přesto zůstává platný, pouze se nepřihlédne k tomu jednomu „křížku“.
Volič má tři možnosti úpravy hlasovacího lístku. Buď může křížkovat kandidáty z různých stran (obrázek č. 1), nebo zakřížkovat v záhlaví celou jednu volební stranu (obrázek č. 2), příp. oba způsoby zkombinovat (obrázek č. 3).
Avšak pozor, volič může udělit maximálně tolik hlasů, kolik se v dané obci (městě, městském obvodu) volí zastupitelů. Pokud by jich zakřížkoval více, celý hlasovací lístek by byl neplatný.
Hlas voliče je neplatný také v případě, že by označil více než jednu volební stranu.
Volič se však nemusí zabývat případem, kdy by v rámci jím volené strany byl nějaký odvolaný kandidát (případ N na obrázku č. 3). Tohoto kandidáta jednoduše přeskočí níže postavení kandidáti. Zdroj: MVCR
Jiří Štefek, politolog a publicista, Vrchlabí
