V letech 1945 až 1949 studoval etnografii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Titul PhDr. získal roku 1949, kdy obhájil dizertační práci Chipewyané a jejich postavení na kanadském severu ve srovnání s tzv. Sobími Eskymáky. Hodnost CSc. mu byla udělena v roce 1964 na základě kandidátské disertační práce Kultura Chiriquí a její pozice v rámci panamských a sousedních kultur.

V letech 1970 až 1979 vedl ve funkci ředitele Náprstkovo muzeum v Praze. Zabýval se indiánskými kulturami obou amerických subkontinentů. Jako muzejník byl vyslán  roku 1957 ministerstvem školství do Číny a Koreje, aby pomáhal při reorganizaci muzejní sítě a realizoval etnografickou expozici v hlavním městě KLDR. V roce 1961 odjel s týmž posláním do Vietnamu a Mongolska.

Výrazně se zasloužil o popularizaci oboru. Navštívil Chile, Peru, Bolívii nebo Mexiko. Zhruba od poloviny 80. let se také intenzivně věnoval psaní románů pro mládež na náměty z dějin Latinské Ameriky. Zemřel v roce 1995 v Praze.