Mladí lidé z východních Čech nevědí, proč je osmého května státní svátek. Neznají ve svém okolí žádný památník obětem. Problematika genocidy je nezajímá. Neonacisté jsou pro ně totéž, co fotbaloví hooligans.

Turista se zájmem o válečnou historii v informačních centrech moc nepochodí. Měl by se před návštěvou neznámého města sám předem vzdělat.

Tak zvané „projektové dny“ v základních školách mají všechna možná témata, jen válku ne.

Soubor zarážejících zjištění posbíral Deník od náhodných respondentů, žáků a ředitelů základních škol, na městských odborech kultury a v informačních centrech větších měst východních Čech.
Ramínko váhy lehce nadzvedávají pozitivní informace z nemnoha míst: Při využití regionální historie a moderních technologií lze docílit, že mládež zná a ví.

Osvobození: Ticho po pěšině

Téměř všechny základní školy jsou rády, když se nich „píše v novinách“. A tak jsou okresní redakce Deníku přesně zpraveny o všech mikulášských, vánočních a velikonočních merendách, školních superstar a opékání buřtů.
„Žádná ze škol nás nezvala ani neinformovala o nějaké akci, která by se vztahovala k výročí konce války,“ říkají unisono šéfredaktoři všech východočeských mutací Deníku.

Při tvorbě vzdělávacích plánů mají pedagogové poměrně volnou ruku. A k dispozici mají tak účinný nástroj, jako jsou tak zvané projektové dny, kdy je veškerá výuka motivována jedním tématem.
„Měli jsme naposledy projektový den ke členství v Evropské unii. Válce není věnován žádný,“ to sice sdělil ředitel pardubické školy Spořilov Josef Novák, ale pod stejnou odpovědí by mohl být dlouhý seznam jmen a škol regionu.

Přátelství mezi národy, Poznáváme svět, Evropská unie, Den Země.
Témata jako Proč se bát sílícího neonacismu a podobná se alespoň v Deníkem dotázaných školách do projektových dní jako hlavní téma nepromítají.


Náchodské děti na Březinku trefí
V některých oblastech regionu využívají učitelé jako působivého prostředku výchovy místní historické události.
Náchod a válka, to je pevnost Dobrošov. „Za školní docházku si vojenskou památku prohlédne každý žák několikrát. Chodíme tam hlavně v září při výročí mnichovské dohody. Průvodci dětem ukazují pevnost Březinku,“ říká ředitel náchodské školy Plhov Vladimír Honzů. „Nedávno jsme se věnovali problematice holocaustu. Děti besedovaly s ženou, která přežila Terezín. Setkání na ně silně působilo. Válečné téma se často objevuje i jako námět písemných prací nejstarších žáků.“

Skauti v Hradci Králové ctí Šimka
Proč slavíme výročí osvobození je motiv celodenní činnosti dětí z šestých až devátých tříd v hradecké Základní škole Úprkova. „Zahrnuje poznatky z dějepisu, občanské nauky, češtiny a hudební nauky,“ sdělila pracovnice odboru školství hradeckého magistrátu, která Deníku pomohla při pátrání po školních akcích věnovaných druhému květnovému svátku. Terezínskému odkazu se věnují žáci devátých tříd ze školy Josefa Gočára v Hradci Králové. Královéhradečtí skauti drží tradičně čestnou stráž u pomníčku v místě, kde padl jejich „kolega“, mladý junák Karel Šimek. „Jmenuje se po něm naše středisko,“ věděla dvanáctiletá skautka Tereza. „A také hradecké Šimkovy sady jsou podle něho.“

V Holicích znají "své" padlé
Z regionální historie těží rovněž základní školy v Holicích, místě květnového povstání v roce 1945. „Žáci holickou historii dobře znají. Stalo se zvykem, že se děti z družiny starají o pomníčky padlých. Před květnovým výročím je znovu obcházejí, kontrolují, jestli jsou v pořádku, doplňují a vyměňují květiny. Tak znají i jména padlých,“ říká ředitel ZŠ Komenského v Holicích RomanMatoušek. „Při pietním aktu v den výročí obvykle vystupuje školní pěvecký sbor. A také mezi děti chodí přímí účastníci odboje, ještě jich několik žije,“ vysvětluje způsob vzdělávání mimo výuku, který se v místě sám nabízí.


ANKETA: Osmý květen? Hmm, to bylo něco s tankama, ne?

Petr Kyncl, 23 let, zaměstnanec
No, minulý pátek byl Svátek práce, to vím, teď bude taky nějaký svátek, ale jaký, to opravdu nevím. Něco s druhou světovou válkou, ale přesné důvody opravdu neřeším, nezlobte se.

Andrea Hostovská, 17 let, SŠ
Ještě před týdnem jsem ani nevěděla, proč máme v pátek volno ve škole. Nevím, jaký to je svátek. Jestli Svátek práce? Nevím. (nápověda ve formě termínu 2. světová válka nepomáhá – pozn. redakce)

Kateřina Nováková, 16 let, SŠ
Učili jsme se o tom, ale je to už dávno a musela bych si to znovu přečíst. Stalo se něco.. nebyla to ta vojska, jak vjela do Prahy? Vím, že to bylo v květnu, někdy ve 40. letech 20. století.

Jiří Fejfar, 14 let, zákl. škola
Já o tom nic nevím, mne se ani neptejte. My se teď ve škole učíme první světovou válku, ale o druhé světové válce nevím opravdu nic. Proč je v pátek státní svátek, to také nevím. (kim)

„Památky musíme najít na internetu,“ říkají v infocentru

„Jaká místa v regionu nabídnete turistovi se zájmem o historii druhé světové války,“ ptali jsme se v informačních centrech. „Asi bych je poslala na Zámeček,“ přemýšlí pracovnice pardubického „ička“.
„A pak bych se musela podívat na internet.“ Na internet by se asi turista podíval sám bez rady.

A možná by se nechal zlákat k vědomostní soutěži a následné návštěvě památníku v Ležákách. „Musím říci, že se oproti předchozím letům zvedla návštěvnost,“ hodnotí Kamila Chvojková z ležáckého muzea. „Jezdí k nám tak pět školních výprav týdně.“
Vedení památníku vsadilo na nové technologie. Školy přilákal internet. A přitom si děti na místě uvědomují hrůzu totální likvidace.

Internet může být pomocníkem i při hledání jiných památných míst v regionu. Například na webových stránkách Spolku pro vojenská pietní místa lze nalézt, na co mnohde ve škole nezbyl čas a co informační centra nevědí.