Lidé navštěvovali kostel, děkovali za dobré prožití uplynulého roku a modlili se za šťastný průběh nového. Veselí a zvyky z pohanských dob však církev nepodporovala.

Teprve rozvoj ekonomiky a vědy v 19. století dodal silvestrovské noci větší význam. Společnost bohatla a v očekávání ještě lepšího roku slavila Silvestra stále veseleji a okázaleji, s množstvím pokrmů a nápojů. Na venkově přetrvávaly některé zvyky, jako například chození tzv. ometaček -– chudých žen, které chodily po staveních, symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela, a přály všeho dobrého, za což obdržely almužnu.

Hospodyně se varovaly toho, aby nechaly sušit prádlo, což znamenalo nebezpečí smrti někoho z rodiny v nadcházejícím roce.

Také zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí pochází z 19. století.⋌(vab)