Mezi cestujícími jsou další dva turisté, které jsem nezahrnul do výše uvedeného společenství: syn Lukáš a já.

Pro poslední říjnový den rozhodli jsme se navštívit jiná místa pestře zbarvené podzimní domoviny včetně nejvyššího bodu Českého ráje. Výchozím místem pěší trasy jsou v 8.15 SEDMIHORKY. Modrá značka začíná u nádraží, přecházíme hlavní silnici Turnov – Jičín. Po místní komunikaci se dostaneme do volně navazující vesnice KARLOVICE.

Mírné stoupání smíšeným lesíkem nás vede k osadě SVATOŇOVICE. Přidávání nadmořské výšky mezi poli a loukami nakrátko přerušíme, když smíšeným lesem sestoupíme do malebného údolíčka, za nímž je osada KVÍTKOVICE. Naše cesta pokračuje mezi rozlehlými ovocnými sady k obci LESTKOV, kde přecházíme silnici vedoucí k Loktuši. Stoupáme mezi loukami kolem domů náležících do obce RADOSTNÁ POD KOZÁKOVEM. Na okraji lesního komplexu přichází značka žlutá od hradu Rotštejn. Po půl kilometru potěší nás RADOSTNÁ STUDÁNKA. Stoupání je prudší, pod spadaným listím skrývají se kluzké kameny.

V 10 hodin přicházíme po osmi kilometrech na KOZÁKOV (744 metrů n.m.) – na snímku vlevo rozhledna v mlze. U čtyřbarevného rozcestníku nemůžeme nevzpomenout na naše putování z minulých let, která sem byla směrována. Trávu i dřeviny tato místa krášlící lehce pokrývá jíní. Nermoutíme se nad tím, že vrchol je zcela zahalen mlhou. Rozhlednu nenavštívíme. Restaurace je dnes rezervována uzavřené společnosti do 15 hodin, a tak se občerstvíme čajem z termosky a potravinami z domova.

Z Kozákova budeme pokračovat až domů po červené značce. Jdeme po silnici. V osadě KOMÁROV nelze se nezastavit (dnes je Den reformace) u kapličky ozdobené kalichem – foto zcela nahoře. BAČOV, kde si všímáme kaluží lehce zamrzlých, nás směruje do volné zas krajiny. Zalesněným hřbítkem se dostaneme do osady VRCHY, odtud po silnici ke křižovatce ZELENÝ HÁJ. Lesem sestupujeme kolem potůčku, u kterého nelze z mapy zjistit, zda se jedná o horní tok Veselky anebo o její přítok, lapálie, která nevadí nám.

V údolí, kde začíná obec VESELÁ U SEMIL, střeží malý vodní tok dřevěný vodník, jenž ochotně poradí, abychom šli kolem rekreačních chat a pak vystoupali lesním komplexem do osady SKUHROV. Za vsí RVÁČOV jdeme kousek po odbočce z trasy, SMETANOVA VYHLÍDKA na úbočí přivráceném ke Kozákovu však dnes mnoho dalekých rozhledů nenabízí. POPELKA a MORCÍNOV napovídají, že nablízku je již KOŠOV, odkud k vidění je další významný vrchol naší trasy.

Dva kilometry jdeme do kopce lesem k vrcholu TÁBOR (678 metrů n.m.), na 23. kilometru jsme ve 14.15 hodin. V restauraci přijde k chuti česneková polévka. Rozhledna je otevřená, avšak výhledy ani odtud dnes nebudou daleké. Sestup z hory – zpočátku prudký – je dnes ztížen mnoha větvemi, které po podzimních vichřicích zůstaly přes cestu. Smíšený les opouštíme u domů náležících vesnici CHLUM, za tratí spojující Libuň se Starou Pakou nachází se obec KYJE. Za nevysokým hřbítkem sestupujeme k rozcestí, nablízku kterému je RANČ KAMENEC, místní komunikací přijdeme do městečka ŽELEZNICE – na dolním snímku pomník Nejsvětější trojice.

Až do cíle zůstaneme věrni červené značce, i když trasa po silnici od osady TĚŠÍN do obce VALDICE není z nejpříjemnějších. Ve Valdicích se zastavujeme u pomníku T.G. Masaryka, který byl odhalen 27. října 2009. Po stovkách metrů lipovou alejí, jež netěší se nejlepším zdravotním stavem, vítá nás město JIČÍN. Domů přicházíme v 16.45 po 33 kilometrech podzimní krajinou Českého ráje. Jan Vaníček, Jičín