Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) má ve srovnání s našimi ostatními žábami několik zvláštností. Jediná z nich má kulatou zřítelnici, a to schopnou akomodace, ve tmě se jí rozšiřuje, na světle zužuje. Blatnice se tedy nechá poznat podle toho, že má „očka jako kočka“. Setkáme-li se s touto celkem nenápadnou žabkou v přírodě, překvapí nás, že nehledá úkryt ve vodě jako ostatní žáby, ale rychle se zahrabe do země; zdá se nám, jako by se propadla. Má silné přední nohy přizpůsobené k hrabání, značnou část života tráví právě v zemi. Sekret, který jí zvlhčuje pokožku, voní po česneku, proto její dřívější název byl blatnice česneková. Pro všechny žáby je vylučování této jemné kapaliny kožními žlázami velmi důležité, protože jim umožňuje dýchání přes pokožku a zároveň ji chrání před kožními infekcemi.

Vajíčka klade v širokých provazcích. Zajímaví jsou i její pulci, kteří dorůstají až 10 cm a jsou schopni přezimovat. Po přezimování mohou dosáhnout až 15 cm délky. Mladé blatnice jsou menší než pulci, jsou velké 2,5 až 3,5 cm, metamorfóza je proces značně energeticky náročný.

Při nočním fotografování jsem byla svědkem toho, jak fotograf lákal blatnici pomocí žabího hlasu z přehrávače. A ona se opravdu přišla podívat, která kamarádka nebo kamarád se to ozývá u tůňky. Její snímek je v Žabím ráji v Muzeu přírody Český ráj v Prachově.

A ještě nám zbyla jedna žabka, o které zatím nebyla v seriálu řeč. Patří k nejkrásnějším živočichům naší české přírody. Přesto, že je drobná, umí se nejen hodně hlasitě ozvat, ale dokonce i šplhat po stromech. Ale to, že předpovídá počasí, pravda není, to si o ní lidé vymysleli, ona si šplhá, jak chce. Už jste asi správně uhodli, že je to rosnička zelená (Hyla arborea). Má hladkou krásně zelenou pokožku, barvu dovede změnit podle barvy okolního prostředí a intenzity slunečního záření.

close zoom_in Silný zvukový projev jí umožňuje resonanční měchýřek pod hrdlem, pohyb i v korunách stromů zase přísavné terčíky na spodní straně prstů. Vajíčka klade v malých shlucích, pulci jsou zlatavé barvy. K rozmnožování často využívá kromě osluněných rybníků i malé tůňky nebo sudy a jiné nádrže na vodu v zahradách. Je nutné vložit na taková místa třeba kus dřeva, po kterém mohou žabky vylézt z vody, jinak se i žába může utopit.

V zahradě Muzea přírody Český ráj v Prachově se zatím rosnička nerozmnožuje, ale každoročně zahradu navštěvuje. Jestli zrovna člověk nemá to štěstí, aby ji zde uviděl nebo uslyšel přímo v přírodě, spatří krásnou rosničku na snímku v žabí galerii. Na dolní fotografii pak je blatnice skvrnitá.
⋌Marcela Šanderová