Podle celosvětově nejrozšířenějšího gregoriánského kalendáře připadá Nový rok na 1. ledna. V noci z 31. prosince na 1. ledna svět slaví konec starého roku i začátek nového. Jsou to silvestrovské oslavy. Pravoslavný a řeckokatolický ritus dodržuje juliánský kalendář, podle něhož připadá Nový rok na 14. leden.

Počátkem islámského letopočtu je odchod proroka Mohameda z Mekky do Mediny v roce 622. Hurra Muharram, první den prvního islámského kalendářního měsíce, se počítá podle lunárního systému, a tak datum konce jednoho a počátku dalšího roku není přesně stanoveno a může se posouvat v průběhu celého roku.

Ovšem ani islámský svět není jednotný. V Afgánistánu a Iránu slaví podle perského kalendáře začátek slunečního roku 21. března.
V Izraeli je začátek nového roku pohyblivý a spadá na první den měsíce Tišrí, tedy mezi 6. zářím a 5. říjnem.

Roš hašanan se slaví dva dny a považuje se podle židovské tradice za čas, kdy se z Boží vůle rozhoduje o osudu každého člověka v příštím roce.
V Číně a v některých dalších východoasijských zemích začíná nový lunární rok koncem ledna nebo v únoru.

Thajci oslavují svůj trut (Nový rok) v březnu nebo v dubnu, jihoindičtí Tamilové při zimním slunovratu. Tibeťané v únoru. Pro Japonce jsou novoroční oslavy 1. až 3. ledna. V mnoha venkovských oblastech se však slavnosti konají mezi 20. lednem a 19. únorem. ⋌ (zr)