Přestože 28. října vznikl stát, který sdružoval Čechy i Slováky, jeho vnímání se liší. Mnozí slovenští politici a publicisté se pokoušeli v 90. letech odsunout Slovensko do pozadí.

„A to i přes tvrzení některých slovenských historiků, podle kterých byl pro Slováky 28. říjen významnější než pro Čechy,“ říká známý historik Robert Kvaček.

Bylo od začátku jasné, že to datum bude 28. říjen, nebo byly ve hře i jiné varianty?
Co se týká přímo toho dne, tak je to trochu náhoda. Ale že změna přijde koncem října nebo v listopadu, už bylo na konci války nasnadě. O tom, že se dostane 28. říjen do dějin, rozhodlo až zvláštní čtení dokumentu, který Rakousko-Uhersko přijalo jako odpověď na nótu amerického prezidenta.

A pokud jde o konsenzus mezi politickou reprezentací, že to symbolické datum bude právě 28. říjen?
Ono najít nějaké jiné bylo těžké. Masaryk se sice domníval, že by bylo vhodné najít něco z aktivit zahraniční politické emigrace, ale nakonec rozhodl, že domácí situace má přednost.

Po vzniku republiky, ve dvacátých letech, probíhaly nějaké spory o hodnocení 28. října. Čeho se týkaly?
Týkaly se toho, kdo má větší zásluhu na tom, že se na mapě Evropy objevilo Československo.

Ten spor se vedl mezi zahraničním odbojem, tou Masarykovou skupinou, a některými domácími politiky. Nešlo přitom ani tak o dějiny, jako spíše o vliv na řízení státu. Do jisté míry tak byl 28. říjen záminkou pro vznik sporu.

Byly v průběhu dějin nějaké mezníky v hodnocení 28. října? Lišilo se nějakým způsobem?
Samozřejmě změny byly. Ale přišly až po Únoru, v padesátých letech, kdy měl být z dějin buď vyškrtnut, nebo zaměněn za nějakou jinou událost, která by se odehrávala toho dne či se mu blížila.

Tak byl vybrán akt znárodnění, podpis prezidentských dekretů, který se ovšem odehrál čtyři dny před 28. říjnem a byl na toto datum „transportován“.

Kdy došlo k rehabilitaci 28. října? Bylo to až po listopadu 1989, nebo ještě před ním?
Nepoužil bych asi termín rehabilitace, ale k tomu, že byl 28. říjen připomínán, a to ne jako Den znárodnění, ale jako okamžik zrodu Československa, došlo už rok před listopadem. I předtím se ovšem daly do novin dostat články, které 28. říjen připomínaly. I když samozřejmě byly ojedinělé nebo postupovaly různou oklikou.

Lišilo se nějak vnímání svátku mezi Čechy a Slováky?
Lišilo a platí to dodnes. Slovensko mělo svůj den, a to 30. říjen, kdy byla v Martině přijata a podepsána deklarace, která připojovala Slovensko k českým zemím. Je ovšem příznačné, že slovenští historikové zdůrazňují, že 28. říjen je také významným svátkem slovenských dějin. Tvrdí občas dokonce, že je významnější pro Slovensko než pro české země, protože české národní hnutí se prosadilo jako moderní národotvorný proces už koncem 19. století, kdežto slovenské národní hnutí teprve začínalo a potřebovalo příhodnější podmínky, které mu poskytlo až Československo.

A pokud jde o devadesátá léta a vztah k bývalému společnému státu viděný prizmatem 28. října? Byly tam nějaké rozdíly?
To se jistě liší. Spor je v tom, jestli ten stát, který vznikl, byl také národním státem pro oba národy, český a slovenský. Češi Československo za svůj národní stát považují. Ale šlo o to, jestli ho tak cítí i Slováci. Tendencí slovenské politiky v 90. letech i později po zlomu století bylo v tomto smyslu Československo odsunout do pozadí a jako slovenský národní stát ho nevnímat. V politice i ve veřejnosti, která byla kultivována jistou publicistikou, rozdíly v citovém vztahu k Československu byly.

A změnilo se to v posledních letech?
Došlo k určitému zklidnění, 28. říjen je v posledních letech vnímaný na Slovensku jako významný den. Slovenští historici, ale i mnohé další osobnosti na Slovensku, se pokouší prosadit tento den jako státní svátek i na Slovensku. Jestli se ale podaří to prosadit, se nedá říct.