Ministerstvo kultury podporuje záchranu tohoto středověkého skvostu dotacemi z Programu záchrany architektonického dědictví, kam jsou zahrnovány pouze nejvýznamnější historické klenoty v České republice.

V loňském roce zde byl rekonstruován renesanční strop v hodovní síni Šelemberského paláce a opravena střecha hranolové věže včetně korouhvičky se znakem hlavy divočáka. Pro letošní rok jsou naplánovány renovace za více než 500 tisíc korun.

Stávající majitel hradu, společnost Kinský dal Borgo z Chlumce nad Cidlinou, stále přichází s něčím novým. Nyní hodlá zpřístupnit veřejnosti Velkou věž. Při nedávném jednání s památkáři a odbornými pracovníky Národního památkového ústavu byly zamítnuty první návrhy na obnovení ochozu v nejvyšší části věže. Pro takto velký zásah do národní kulturní památky nejsou dostatečné, respektive žádné důvěryhodné podklady. Jako případně možné bylo zvažováno zpřístupnění Velké věže do výšky 5. patra, ze kterého je mimořádně krásný pohled do údolí Plakánku a kostecké krajiny.

Návštěvníci tak budou moci posedět na kamenných sedátkách u bohatě zdobených kamenných oken ve stylu vrcholné gotiky. Na tomto místě nejspíš sedávaly s vyšíváním Eliška, Šonka a bába Žofka. Kdo ví?

Velká věž hradu Kost je známá svým lichoběžníkovým půdorysem, takže lze z jednoho místa podhradí vidět tři její stěny současně.

Okénko do historie

Jak je to ale s historií této národní kulturní památky? O vzniku hradu Kost nemáme zcela jednoznačné informace. Z historických pramenů lze ale vyčíst některé přesné údaje. Teprve na mapách z 18. století jsou zachovány hranice někdejšího panství Kosteckého, jehož poddaným centrem bylo městečko Sobotka. Přesné datum výstavby hradu Kost známo není. Odborníci se domnívají, že byl v malebném údolí Plakánku postaven v první polovině 14. století pány z Wartenberka.

Prvním nám známým majitelem je pan Beneš starší z Kosti, který byl v letech 1356 – 1358 jmenován jako podací pán kostelů v Sobotce, ve Vření a také kaple Panny Marie na hradě Kosti. Zemřel roku 1358 a zanechal po sobě vdovu Elišku a dva syny, Petra a Markvarta. Hradu se od roku 1371 ujal Petr. Zastával tehdy úřad nejvyššího hofmistra království Českého. Také on je často zmiňován jako patron kostelů na kosteckém panství. V roce 1398 provdal Petr z Kosti svoji dceru Elišku za Jana z Kunštátu a Poděbrad, který se ujímá hradu po jeho smrti v roce 1402. Jan s Eliškou měli jedinou dceru jménem Šonka. V roce 1406 umírá otec Jan a správy panství se za dceru Elišku ujímá bába řečená Žofka, vdova po Petru z Wartenberka. V roce 1414 se Šonka provdala za Mikuláše Zajíce z Hazmburka.

 Ten kromě Kosti vlastnil i Hazmburk, Navarov a Hradiště. Mikuláš zemřel v roce 1459. A tady někde jsou stopy, které dnes nacházíme ve Velké věži hradu Kost. Po roce 1388 byla totiž zřízena podlaha 4. patra, což zjistil laboratorní průzkum stáří dřeva.

 Další etapou je rok 1569, kdy bylo skáceno dřevo na výrobu stropu 5. patra. V té době patřil hrad Kost pánům z Lobkovic. Dřevěné šindele na střechách v kombinaci s užíváním otevřeného ohně k topení, vaření a svícení byly důvodem požárů. Střechy a horní patra bylo proto třeba často opravovat či stavět znovu. Nejinak tomu bylo i na hradu Kost kde horní patra věže jsou mladší než kamenné stěny. Lenka Nyklová