Ve čtvrtek dopoledne navštíví Základní školu Bodláka a Pampelišky na Veliši, kde si prohlédne zařízení, a poté se chce setkat s pedagogy a ředitelem Janem Jiterským.

Hovořit spolu budou o chystané reformě financování českého regionálního školství, kterou už schválila vláda. Ředitel Jiterský má ale k novelizaci financování připomínky a s navrženou verzí se neztotožňuje. Proto také svolal v prosinci do Veliše setkání ředitelů škol a starostů obcí, aby prodiskutovali připravovanou verzi financování, která je podle Jiterského pro školy likvidující.

Diskutovat o nové koncepci financování školství chtěl Jan Jiterský se samotným ministrem Josefem Dobešem. Ten jej ale v Praze nepřijal. „Probojovali jsme se jen k tvůrci nové koncepce inženýru Finkemu, který nás pouze vyslechl,“ říká Jan Jiterský.

Nakonec ministr po apelaci poslance Jiřího Štětiny veliškou školu navštíví. Není ale jisté, zda dojde i na výměnu názorů k reformě, neboť právě o ní přijede ještě dnes do velišské základky přednášet ministrův náměstek Ladislav Němec. Od 15 hodin se zde setká s veřejností.

Ministr Dobeš chce ještě během dopoledne zavítat do Nové Paky, kde navštíví Integrovanou střední školu. Po prohlídce zařízení by měl diskutovat s jejím vedením.

Návrh koncepčního záměru reformy financování regionálního školství už prošel i veřejnou diskusí.

Podle ministra školství Josefa Dobeše je nutné celý systém financování zjednodušit, snížit počet normativů, které si nestanoví kraje, ale určí je ministerstvo, a nastavit podmínky tak, aby byly pro ředitele škol předvídatelné. Josef Dobeš zdůrazňuje, že MŠMT v rámci nového modelu financování nic neušetří, pouze peníze vložené do regionálního školství lépe přerozdělí.

„Kategoricky vylučuji, že budou rušeny málotřídky, nebo že to dopadne na spádové školy,“ říká ministr. Je možné, že některé plně organizované dvoustupňové školy přejdou na model jednostupňových či málotřídek, o tom však stejně jako dosud nerozhodne ministerstvo, ale zřizovatel.
K diskuzi odborné veřejnosti první náměstek ministra Ladislav Němec řekl: „Jejím cílem bylo najít potřebnou shodu s hlavními partnery pro optimální nastavení všech rozhodujících parametrů.“ Ministerstvo prý zpětnou vazbu z této diskuse využije nastavením parametrů tak, aby nový systém financování plnil svůj cíl – zefektivnění a zkvalitnění vzdělávání.

„Nyní se chystáme vyjet do terénu a o celém návrhu diskutovat osobně. Názory našich partnerů jsou pro nás důležité,“ tvrdí náměstek Němec, který má právě dnes zavítat do velišské školy.

Ředitel soukromé školy Bodláka a Pampelišky Jan Jiterský má na nové financování zcela odlišný názor. Podle něho se změna dotkne všech regionálních škol, to znamená mateřských, základních i středních. Prioritně především základních škol, které jsou takzvaně málo naplněné. Dojde - li k optimalizaci sítě, postihne změna i velké školy, které musí přijmout žáky z menších zařízení.

„Všichni se shodují na tom, že reforma je potřebná, ale já si to nemyslím. Forma financování naší školy je nastavena ideálně. To znamená, že dostáváme peníze přesně podle počtu žáků. V okamžiku, kdy se tento počet mění, posíláme hlášení Krajskému úřadu a tím se nám operativně upravuje rozpočet. Z mého pohledu je tento systém nejprůhlednější a nejspravedlivější, a není možné tvrdit, že se utratí víc peněz, než máme,“ vysvětluje ředitel, který se už vůbec neztotožňuje s důvody zavedení nové koncepce.

Těmi je zastavení rostoucího veřejného dluhu a nastavení parametru rozpočtové politiky tak, abychom v roce 2016 dosáhli vyrovnaných veřejných rozpočtů.

„Je jasné, že se jedná o šetření peněz, ale ministerstvo několikrát opakuje, že se nejedná o úspory a že tato reforma neuškodí školám. Už v tom vidím rozpor. Další obrovské riziko je, že tímto systémem dostává ministerstvo optimalizační nástroj. Ve skutečnosti se vůbec nejedná o to, aby peníze byly ve školách utraceny efektivně, ale nastavení nových parametrů je nástrojem, jehož prostřednictvím může ministerstvo kdykoli zlikvidovat kteroukoli školu,“ domnívá se ředitel Jiterský.

Změna

Zásadní změna financování spočívá v tom, že ministerstvo už nebude přispívat na žáka, ale na třídu. Ve třídách bude stanoveno optimum počtu žáků, a to 24. Minimální počet žáků, při kterém je možné realizovat vyučovací program, je limitován číslem 21. Na optimální počet žáků dostane škola podle normativů určité množství financí.

Neprůhlednost reformy

„Na jednadvacet žáků už ale nedostaneme úměrně méně, ale částka bude stanovena podle degresivního koeficientu. Nebojím se toho, že když budeme mít méně žáků, získáme i méně peněz, ale neprůhlednosti nového systému. Do dnešního dne jsem znal, jaký je normativ na jednoho žáka, kolik mám školáků, a věděl přesně, s jakým finančním obnosem mohu počítat. Na základě nového systému nemohu plánovat víc jak rok dopředu. Nevím, jestli optimalizace bude zaměřena na mateřské nebo málotřídní školy, velké městské nebo málo naplněné školy venkovské,“ uvádí zkušený pedagog.

Dalším důvodem k reformě, který MŠMT uvádí, je podle informací Jiterského i málo transparentní rozdělování finančních prostředků a nerovné možnosti zřizovatelů. Proto bude nově zavedena podpora vybraným školám a vybraným oborům. Seznam vytvoří kraj, což se školám také nelíbí.

„Jediný průhledný systém financování je na hlavu žáka. Nám jako zřizovateli školy se vyplatí upřednostnit kvalitu výuky před počtem žáků. Nejde vůbec o to nabrat co nejvíce dětí, ale poskytnout jim kvalitní vzdělání. Se zavedením nového systému je to naprosto nereálné a já odmítám od dětí vybírat školné. Vždyť každé dítě má právo na vzdělání z veřejných prostředků. Celý koncepční záměr hovoří pouze o efektivitě financování, ale o kvalitě vzdělání se tady vůbec nemluví,“ dodává J. Jiterský, kterého mrzí, že ministr nechce o novém systému diskutovat s veřejností. „Doufám, že budeme mít šanci panu ministrovi vysvětlit, na jakém principu funguje naše škola. Že počet žáků má významný vliv na kvalitu poskytovaného vzdělání a že takových škol, jako je naše, jsou tisíce. Tímto způsobem tyto tisíce zažene do likvidace.“