Profesor Bosák byl pedagogem, profesorem na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, místopředsedou Mezinárodní asociace atletických federací, a v roce 1968 také ministrem tělovýchovy, mládeže a sportu. Zabýval se teorií a historií tělovýchovy a sportu a dlouhodobě pracoval na tvorbě koncepce sportu v České republice. Byl autorem řady odborných a vědeckých prací, učebnic, napsal též monografii o diskaři Františku Jandurovi-Sukovi.
Jeho parádní atletickou disciplínou byl hod oštěpem. Po Olympijských hrách v Mexiku, kde byl vedoucím výpravy našich sportovců a které se staly manifestací proti okupaci ČSSR, byl vyloučen z vysokých funkcí a působil jako pedagog na Fakultě tělesné výchovy a sportu.

Byl iniciátorem a spoluzakladatelem řady populárních masových sportovních akcí, jako byly například Jizerská padesátka či závod desetičlenných hlídek Po hřebenech Krkonoš. Jako aktivní sportovec se těchto akcí pravidelně účastnil, zvláště si oblíbil listopadový přespolní běh Velká kunratická.

V Jičíně byl spoluzakladatelem tradičního Mikulášského běhu, který se pořádá každoročně od roku 1946 na začátku prosince na Bradech. Jako jičínský patriot se zasloužil mimo jiné o výstavbu sportovního areálu v Jičíně.

Profesor Emanuel Bosák byl také vášnivým sběratelem, milovníkem umění, kreslířem a grafikem. Uspořádal na 12 samostatných výstav grafik převážně se sportovní tematikou.

Byl propagátorem olympismu a sportu jako součásti harmonického rozvoje člověka. Zůstal, přes požehnaný věk, stále mladý duchem a dokázal inspirovat své okolí do svých posledních dnů. Na srdci mu ležel osud českého sportu, který tolik miloval. Byl přesvědčen, že stát má do sportu a jeho rozvoje investovat daleko víc než dosud.

Poslední rozloučení v nejužším rodinném kruhu se uskuteční dnes 28. 12. prosince v Praze.
Za město Jičín a AC TJ Jičín s díky a úctou vzpomínáme! (ms)