Oslovili jsme čtenáře Jičínského deníku, aby zavzpomínali na listopadové události a podělili se s námi o své zážitky. Letos jsme se ale věnovali i mladým lidem, kteří v době, kdy tisíce lidí cinkali klíči na Letné, nosili ještě plenky.

Jak se staví „budoucnost národa“ k této části dějin? Váží si toho, že může žít v demokratickém státě? Nabízí se i stále mezi lidmi diskutovanější otázka, žijeme si teď opravdu lépe?

 ,,Byla jsem v té době doma na mateřské dovolené, byl páteční večer, syn spal a manžel měl službu na hořickém středisku. Dívala jsem se na zprávy v ČT, kde informovali o demonstraci v Praze. Asi kolem desáté večer jsem si pustila zakázanou rozhlasovou stanici Svobodná Evropa, ze které jsem zaslechla tu hroznou zprávu, že při demonstraci v Praze byl zabit student. Byla to pro mne hrozná noc, bála jsem se o rodinu. Jako dítě jsem zažila rok 1968, kdy naši zemi obsadily „spřátelené armády“, bála jsem se, aby se situace neopakovala. Naštěstí se v listopadu dostali do čela inteligentní lidé, kteří uměli jednat! Proto můžeme mluvit o sametové revoluci,“ zavzpomínala Milena Šormová z Nové Paky.

Milena Šormová dále kladně hodnotí, že nečekáme fronty v obchodech, a že se změnil vzhled měst a vesniček. Nyní jsou barevnější a úhlednější. Zmiňuje i možnost cestování, pokud tedy na to máme peníze. Nevýhodu vidí v uspěchanosti doby, málo času na přátele a rodinu.

 A jak hodnotí situaci mladí? Studentka archeologie Daniela Záveská říká: ,,Tohle téma mě zajímá docela dost, protože je krásným důkazem jak z odhodlání, naděje a spousty dalších pěkných vlastností může vzejít kejda. Vtip je v tom, že i kdyby se to udělalo stokrát znovu a jinak, nevzešlo by z toho nic o mnoho lepšího. Euforie z toho, že v roce 1989 po letech lidé mohli zvednout hlavu, jaksi znemožňuje slyšet hlasy kritiků, kteří poukazují, že dnes něco není v pořádku, znemožňuje vidět, že se to sune tam, kam by nemělo. Aktérům revoluce nutně a nevyhnutelně chybí nadhled. Udělejme ji znova bez růžových brýlí!“

 Další z řad mladých je i Adam Kadmon, který cítí přínos revoluce především ve svobodě projevu v umělecké tvorbě. ,, Sametová byl zatím poslední okamžik v dějinách naší republiky, kdy byli lidé schopni se semknout a pomoci provést krok směrem ke svobodě. Jenže absolutní humanismus Václava Havla způsobil to, že komunismus nebyl odsouzen ani zakázán. Jednotlivci, kteří posílali nevinné lidi na smrt, nebyli odsouzeni a pokud ano, tak nebyli potrestáni.“

 Poslední uvedený názor je z našich webových stránek od uživatele s přezdívkou Papouch: ,,Revoluce mohla proběhnout jen díky tomu, že se režim zhroutil ekonomicky. Za těch čtyřicet let dokázali komáři vyřešit řadu sociálních témat, to bez diskuze, ale také prohloubili propast mezi Východem a Západem. Když si vezmu, že válkou zdeptané Německo má nyní x krát vyšší průměrný plat než ČR, které se válka téměř nedotkla (ve srovnání s jinými), tak mohu říci jedno: Dnes je blaze.“

Souhlasíte s uvedenými autory? Jaký je největší problém našeho státu po Sametové revoluci? Nebojte se vyjádřit svůj názor v diskusi pod tímto článkem.