"Všechno musíme dopředu projít a vyzkoušet, jestli je to přístupné i pro vozíčkáře. Na památkách se dá často předem domluvit bezbariérová prohlídka, těžší je sehnat vhodné ubytování," říká vedoucí klubu Jarmila Fraiová

Na společnou dovolenou jezdí rodiny z klubu Úsměv už 23 let. Každý rok si vybírají jinou lokalitu a pokaždé musí dopředu řešit, kam se společně v lokalitě dostanou, kde zaparkují a kam mohou jít ti, kteří se třeba kvůli těžkému tělesnému postižení nedostanou na vyhlídku. "Například v Českém Krumlově jsme měli problém s parkováním. Parkovacích míst pro ZTP příliš není a v centru se mnohdy zaparkovat nedá. V Jičíně jsme ale měli štěstí a všichni jsme zaparkovali bez problému a s dostatečným prostorem pro rozložení vozíků," podotýká Fraiová.

I podle Jitky Králové, ředitelky jičínské organizace Apropo, která se stará o lidi s postižením, se v Jičíně podařilo udělat za poslední roky kus práce směrem k pohodlnému bezbariérovému pohybu po městě. Pro ty, kteří město a okolí neznají, je mnohdy hodně těžké na dálku odhadnout, jestli se na dovolené s tělesně postiženým dítětem někam dostanou.

"Zapomněli jsme na kočár, který by se nám teď hodil. Agátka není zvyklá tolik chodit, ale dlouho jsme nebyli na dovolené a špatně se nám odhaduje terén a vzdálenosti," říkají rodiče Agáty, která sice chodí, není ale zvyklá na dlouhé pochody. V polovině naplánované procházky z Valdštejnova náměstí do Lodžie se musí otočit a vrátit. V tropických vedrech je pohyb s tělesně postiženým člověkem ještě složitější.

Na nádvoří hradu Kost

Klub Úsměv je ubytovaný v penzionu na Blatech a odtamtud podniká výlety do celého Českého ráje. "V úterý jsme byli na hradě Kost. Museli jsme si dopředu domluvit bezbariérovou prohlídku a v podstatě to znamenalo, že jsme viděli akorát nádvoří a dvě místnosti. Ale průvodkyně nám všechno hezky popsala, takže to tolik nevadilo. Třeba na Karlštejn jsme se ještě před pár lety s vozíčkáři ani nedostali," konstatuje Fraiová.

V brzké době mají v plánu i výlet do soboteckého Almaria a na lovecký zámeček Humprecht a také procházku po Prachovských skalách. Jarmila Fraiová je právě z výletu do skalního města nervózní. Provozovatel sice některé trasy popisuje jako bezbariérové a vhodné pro maminky s kočárky, řada dětí z rodin v klubu Úsměv už ale věkem i váhou dosáhla dospělosti.

"I na to je třeba myslet. Je něco jiného tlačit v kočárku patnáctikilové dítě a na vozíku třeba devadesátikilového chlapce. Nevhodné jsou tedy například kopcovité terény lesem a podobně," vysvětluje.

Největší problém ale zatím měli se sháněním vhodného ubytování. Dovolená s handicapovaným člověkem například vyžaduje bezbariérový přístup nebo alespoň funkční a prostorný výtah. Nezbytné je také sociální zázemí na pokojích nebo chatkách. "Naštěstí se nám podařilo najít Penzion Diana. Výtah sice nefunguje a vyskytly se drobné technické problémy, ale máme tu dostatek soukromí na naše ergoterapie a společenské aktivity. Ale než jsme našli tohle, začínali jsme být zoufalí. Pouze hrstka hotelů a penzionů je pro nás finančně dostupná a zároveň bezbariérově přístupná. Už několik let se například chceme vypravit na Šumavu, tam ale vhodné ubytování jen tak neseženeme," poznamenává Fraiová s nadějí, že se postupně situace v resortech zlepší.

Asociace rodičů a přátel postižených dětí zaštiťuje po celé republice celkem 47 klubů. Sdružuje rodiny, které mají ve svých řadách někoho jak s fyzickým, tak i s mentálním postižením, a pořádají pro ně volnočasové aktivity, výlety a zájezdy. "Jsme spolu už přes dvacet let a vzniklo mezi námi pevné pouto. Jsme spíš jako rodina," dodává Fraiová. Sama pracuje jako speciální pedagožka a práci v klubu má jako dobrovolnickou činnost.. Veškeré aktivity jsou závislé na dotacích a projektech. Zájezd žďárského klubu do Českého ráje sponzoruje ministerstvo zdravotnictví.