My jsme oslovili dvacet školáků z prvého a druhého stupně a položili jim anonymně dvacet otázek. Zajímalo nás také, zda děti dostávají kapesné, za co peníze utrácí a s jakou částkou by byly spokojeny. Z deseti žáků prvého stupně jich polovina kapesné nedostává, někdy jen nárazově, zbylí dotázaní mají k dispozici 50 až 100 korun.
Peníze si většina spoří, jiní je utrácejí za dárky, jeden hoch za sportovní aktivity a jedna dívenka je nejraději „projí“. Spokojeni by byli někdo s 50 Kč, jiný se 100 až 200 Kč, ale jsou i tací, kteří by dokázali utratit 2000 až 3000 korun.
Na druhém stupni se odpovědi značně lišily. Pět respondentů získává měsíčně od rodičů sto až 200 korun, jeden 50 Kč, další 100 Kč, jedna dívka obdrží peníze za nákupy a nebo jako dárek od blízkých.
Další slečna může měsíčně utratit až 1000 korun. Ale mezi deseti školáky je i jedna dívka, která nedostává žádné prostředky.
Dotázaní utrácejí kapesné za dárky pro blízké, za volnočasové aktivity (sport, kultura, kino, koncerty), za telefon, oblečení i alkohol. Jen málo z nich spoří. Liší se i ve svých potřebách, týkajících se výše kapesného.
Někomu by stačilo padesát, jinému dvě stě nebo pět set korun. Někteří nespokojenci by nepohrdli částkami 3 až 5 tisíc korun.