Ještě k tomu v důsledku přestavby severního rohu na divadlo nám stavbaři ukrojili velký kus dvora. Přes to nabito. Ironická kastelánova věta, že musíme zhoršit propagaci, že se sem ti lidé nevejdou, se nenaplnila. Přišli. I s kočárky. Trpělivě se brodili trávou dvora, která se změnila v blátivou trávu, posléze už jen bláto. Stížnost ke svatému Petrovi, který tam nahoře ty kohoutky ovládá, podána nebyla. Kultura přemohla všechna protivenství.

Jo, ještě do toho marodka, takže v dílnách improvizováno ve sníženém počtu. Stromy z borových šišek, taky ze šišek panenky, v linorytové dílně tiskly se vlastnoruční domečky. U Lenky peklo se cukroví. Naproti u Renaty vyráběly se betlémy, u Roberta figurky ze zvláštního materiálu. Směs sádry a vařených brambor vytvoří hmotu, která se vtlačí do formy z lipového dřeva. Vlastnoruční formy. Pak se figurky pestře pomalují. Jihoamerický recept. Od Indiánů bychom se měli moc učit. Už ve dvě pokřtila produkční Lucka novinku. Divadlo na káře. Nákladový prostor invalidní trojkolky se pomocí rozebrané berle změní na jeviště. Když se otevřela opona, byl tam stromeček, každá ozdoba znamenala hádanku. Děti vybíraly. O Vánocích, o Adventu, o koledách, či zvycích. Ale i o Betlému, nebo o Slunovratu. Spolu s herci divadla pak dali dohromady jednotlivá vánoční jídla, či zvyky. Z Jičína do Betléma je 3 600 kilometrů.

Stánky zakrývaly ohradu staveniště a nebyly to stánky jarmareční. Regionální umělci přivezli ukázat, a prodat svá díla. Obrazy, grafiky, drobné plastiky, keramiku a další. Vlastně přehlídka tvorby.

Kvůli omezenému prostoru konalo se hlavní divadlo během odpoledne třikrát. Část na terase, část ve sklepě, kde bylo finále s živým Ježíškem. Diváci po schodech následovali. Scénárista a režisér Jiří Vydra, taky ale bedňák a uklízečka, ztvárnil příběh o Josefovi a Marii opět jinak. Začal bujnou pitkou s ryčnou kapelou a to se rázem mění v ticho, a tklivý příběh, ale ne podle červené knihovny. Boj Dobra se Zlem zpracován citlivě. Muzika závažnou součástí dramaturgie.

Divadla a kapely podle výběru. Podle vkusu. Ten v poslední době směřuje ke komorním představení. V tichu, sporém osvětlení, spíš s miniaturními figurami a pro nemnoho diváků. Že by trend? Název poslední kapely byl příznačný, jako z předpovědi. Jmenovala se Holinky.

Bohumír Procházka