Co znamená rok 2010 pro město Jičín? Co občany čeká?
Pohybuji se v komunální politice už delší dobu a tohle bude zlomový rok co se týče dokončených investic. Měli bychom otevřít rekonstruované koupaliště Kníže, což je největší investiční akce města za poslední období a zároveň věc, která měla ze strany občanů největší prioritu. Stejně významná je podle mne i oprava zámecké zahrady, která se plánovala mnoho let, protože se nemohli dohodnout ochránci přírody s památkáři. Nám se podařilo dosáhnout dohody mezi nimi a navíc jsme na realizaci získali dotaci z Evropské unie. Park by se měl stát důstojným místem , kde se dá příjemně strávit volný čas a kde se budou odehrávat různé kulturní a společenské akce s občerstvením. Nebude to jen prázdné místo, kam se Jičíňák bál vstoupit ve večerních hodinách, jako dřív.

Dalším, podle mne důležitým mezníkem je , že největší škola v Jičíně bude mít po mnoha letech supermoderní tělocvičnu s využitím pro veřejnost. Já jsem bývalý hokejista a mám určitý rest vůči hokejistům, bruslící veřejnosti i školám, a to je zastřešení zimního stadionu. Nyní máme stavební povolení a zpracováváme žádost o dotaci. Letos se konečně dočkají zahájení stavby, i kdyby se to do konce roku nestihlo. Tento záměr se od začátku potýká se smůlou, žádali jsme několikrát o peníze, pak ještě i hokejisté. Tuto záležitost beru velmi osobně. Je to začarovaná věc, kdy čím víc chcete, čím víc pro to děláte, tak to na truc nejde.

Dočkají se sportovci zastřešení, i když se dotaci nepodaří získat?
Doufáme, že se peníze získat podaří. V opačném případě každopádně zahájíme stavbu, museli bychom ale třeba odstoupit od jiných investic a bezpochyby by realizace probíhala po etapách.

Je něco, co Vás mrzí, co se dosud nepodařilo?
I přesto, že město zažívá za poslední léta obrovský investiční boom, pořád je co dělat a stále jsou tu věci, které čekají. Určitě je to projekt jezuitské koleje, kde jsme udělali maximum pro dotaci z Evropské unie. Je tu určitě problém s autobusovým nádražím. Jičín by si zasloužil důstojné nádraží. Opravu by si zasloužila i budova kina. To všechno nás ještě čeká. Také dozrává čas na koncepci parkování, je třeba najít odvahu něco takového vymyslet a prosadit. Bez organizace parkování bude mít Jičín brzy problémy. Automobilů stále přibývá.

Ale život v Jičíně není jen o investicích, ale i o kultuře, sportu a dalších akcích. V letošním roce by měly být významné Valdštejnské slavnosti, já se moc těším na 20. ročník festivalu Jičín – město pohádky. Velice se těším i na prvomájovou sobotu, kdy plánujeme otevření zámecké zahrady. Chtěli bychom, aby zde měli možnost vystupovat děti i dospělí z různých spolků a souborů. Záleží ale na tom, zda se všechno stihne.

V souvislosti s rozpočtem České republiky, která se topí v dluzích, občany zajímá, jak je na tom Jičín?
Rozpočet republiky a Jičína jsou dvě naprosto diametrálně odlišné věci. Zatímco rozpočet ČR je zadlužen v obrovských částkách a budoucí generace budou muset deficit splácet, rozpočet města je na tom podstatně lépe. V předchozích letech jsme hospodařili vyrovnaně, úvěry jsou zanedbatelné v řádech milionů korun. Současná krize pochopitelně nenahrává ani rozpočtům města.

Ten letošní bude velice těžké sestavit, především proto, že pocítíme i v roce 2010 snížení daňových i jiných příjmů. Máme rozpracováno velké množství projektů a zažádáno o spoustu dotací. Nebude to jednoduché a pravděpodobně budeme některé investiční akce odsouvat.

Ani úvěr není nic špatného, tam je zásadní rozdíl v tom, že ČR se zadlužuje tak, že to nepřinese nic do budoucna. Úvěry republiky by měly být směřovány do vzdělávání, do moderních technologií, do potenciálů, jako jsou děti a podobně. To jsou věci, které se vrací v budoucnu, ale my ty peníze doslova prožíráme, to je to nejhorší. Důležité je, na co je úvěr použit. Když jde o projekt, který občané chtějí, tak na tom není nic špatného.

Jste v druhém volebním období. Budete znovu kandidovat?
Dostal jsem důvěru a budu znovu kandidovat, protože ta práce je opravdu nesmírně zajímavá, a pokud se vám takto daří měnit Jičín před očima v moderní a prosperující město, tak z toho máte radost. Ale zdaleka není všechno hotové a mluvil jsem tu o věcech, které bych ještě rád dotáhl do konce. To je velká výzva, ale o tom samozřejmě rozhodnou voliči v řádných volbách. Za těch posledních sedm let se udělal opravdu kus práce.

Možná by stálo za to, aby se Jičíňáci zamysleli, co se zde změnilo, protože lidé zapomínají. Máme hrozně krátkou paměť a věci, které přicházejí nové, bereme jako samozřejmost a leckdy zapomínáme, že tahle ulice před dvěma lety vypadala úplně jinak. Zajímavé je, že lidé, kteří sem občas jezdí nebo projíždějí, tak říkají, co vše se tu změnilo a jak město roste do krásy. Možná to místní ani nevnímají, neboť tu žijí každý den a každý den vidí, co se tu děje.

Proč byste se nikdy neodstěhoval z Jičína?
Já jsem se zde narodil, mám tu rodinu a spoustu přátel. Jičín je výjimečný spoustou patriotů, kterým na městě strašně záleží, a to je i jeden z důvodů, proč jsem nikdy neuvažoval o tom, že bych vůbec bydlel někde jinde. Projel jsem zajímavá místa, i ta, o kterých říká, že jsou nejpříjemnější pro život a bydlení, ale nikdy mne ani nenapadlo, že bych tam chtěl žít. Ke mně patří Jičín. Nedokážu si představit, že by to mohlo být jinak. Jsem skutečně patriot a není to pouhá fráze, je to vztah.