Na jeho návštěvu v Jičíně vzpomíná Jaroslav Veselý…

Psal se rok 1994 a já jsem pozval pana spisovatele Josefa Škvoreckého na pohádkový festival do Jičína. Znali jsme se trochu- můj děda ing. Erazim Veselý z Čeřovky (exstarosta ing.Matějka ho v místních novinách označuje tak jak ho v Jičíně oslovovali- „pan rada“) a otec pana Škvoreckého se z Náchoda dobře znali, byli to přátelé.Můj otec a oba jeho bratři Erazim a Vlastimil v Náchodě studovali gymnasium.

Slavný a exilový spisovatel, autor mnoha knih, které nás náruživé čtenáře Zbabělců a dalších jeho děl – jednoznačně potěšovaly a utěšovaly, přijel v době, kdy dozrávaly šípky.

Poseděli jsme společně, Jičín se mu moc líbil a pohádkové pořady jakbysmet. Byli tu holandští sochaři, zněly Zvony a zvonky pro dospělé (z mnoha kostelů regionu). Hudební skladatel Jaroslav Krček v Jičíně vedl pro děti hudební dílnu, která byla nesporným otvíráním duší. Pro opuštěné děti z Bosny jsme tenkrát přichystali koláče, jazykové sympozium bylo o lyrice v české pohádce, na Matějkově cvičišti děti pouštěly draky a Zdeněk Svěrák měl autogramiádu.Trhy byly středověké a ohňostroj u fontány v parku.

Varhanní koncert a písně domova, folklorní soubory ad.. Z Prahy přitančila skupina Gaudeamus. Opravdu všichni jsme se naplno radovali – i z toho, že knihy Josefa Škvoreckého nemusíme už číst v samizdatech ani v tamizdatech.

Pana spisovatele jsme seznamovali s písní „Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína“. Přímo v obřadní síni Valdštejnského zámku, kde měl krásnou besedu. Do Náchoda odjížděl spokojený a šťastný, hovořil o Českém ráji a českém ráji. Tenkrát jsme všichni ještě doufali… ⋌Jaroslav Veselý