K památníčku také dorazili dva zástupci polského velvyslanectví, kteří jménem Polska vyjádřili omluvu za hrůzný čin.

Starosta Jan Malý shrnul historii událostí ze srpna 1968 a poklonil se zastřeleným Jičínským. „Chci nyní vyjádřit všem pozůstalým po obětech vpádu Varšavských vojsk upřímnou soustrast, obzvláště zde přítomným pozůstalým po Jaroslavu Veselém a Zdeňce Klimešové,“ uvedl.

Místostarosta Petr Hamáček uvedl, že si váží postoje Polska, které se za tragédii v Jičíně stydí a vzpomíná na ni i při výuce na školách. Letos na jaře Jičín navštívili studenti z varšavského lycea, kteří ve městě strávili několik dní a z vlastní iniciativy se zajímali o události v srpnu 1968. „Jsem rád, že nezapomínáme. Ani zapomínat nesmíme,“ uvedl. 

„Dnešní padesáté výročí invaze do Československa je událost, kterou v Polsku připomínáme velice intenzivně, připomínáme ji jako jednu z nejhanebnějších kapitol v dějinách. Zemřelo mnoho občanů Československa, i dva občané z Jičína. Brali jsem to jako povinnost být přítomní a chtěl bych vás ujistit, že oběť nebude nikdy zapomenuta ani v Polsku,“ slíbil chargé d'affaires Jaroslaw Boleslaw Strejczek.

„Nerada o tom mluvím. Znala jsem všechny, je to živé i po padesáti letech,“ říká smutně Draga Zlatníková, která viděla mrtvé z okna bytu a slyšela, jak postřelený pan Klimeš volá o pomoc. „Slyšela jsem střelbu, nářek postřelených polských kluků, kteří volali maminku a křičeli: Niestrzelaj, niestrzelaj!. Chtěla jsem sejít dolů, ale manžel mě zarazil. Bylo to nebezpečné. Otec, důstojník z povolání, nám nakázal lehnout na podlahu a nikdo se nesměl hýbat,“ vzpomíná Zlatníková, která žije kousek od místa, kde se celá tragedie odehrála. (jj, kov)