Nemají nikoho, kdo by je zastoupil. „Potřebovaly bychom jednu sílu na půl úvazku nebo alespoň brigádníka. Nemůžeme si vzít ani volno. Kolega, který nás střídal, dal výpověď,“ přibližuje současný stav Ivana Kašpárková, která má celé zařízení pod Zebínem na povel.

Krmení pro psy ubývá

S provozem tady pomáhají městští strážníci. „Nedivím se, že do útulku nechtějí. Jsou zde problémoví psi, u kterých je opatrnost na místě, a pokud se lidé psů bojí, tak tady nemohou sloužit,“ konstatuje zkušená ošetřovatelka. Útulek je naplněný z velké části týranými psy a paní Ivana ví o dalších, kteří čekají na záchranu. V době koronavirové pandemie je ale všechno složité.

„Máme dostatek dek i léků. Co bychom potřebovaly, tak to je krmení. Je zde hodně velkých psů, spotřeba žrádla markantně narůstá,“ obrací se na případné dárce.

A zvířata potřebují také péči zvěrolékařů. I ti musí každý den do terénu. Ředitel krajské veterinární správy Aleš Hantsch nás ujistil, že mají dost ochranných pomůcek. Používají se standardně. „Nejsem si vědom, že jsou někde nějaké problémy. Zásoby se sice ztenčují, ale rezort ministerstva zemědělství by nás měl zásobovat. Nemáme nikoho v karanténě,“ uvedl ředitel.

Veterinářům chybí roušky

Zcela odlišný názor má z terénu veterinář Petr Kudělka z Jičína. „Nemáme nic, máme pouze roušky, a to jednorázové. Nějaké nám naštěstí ušili kamarádi, jinak nás nikdo nezásobuje,“ postěžoval si veterinář. Ve firmě, kde běžně objednává ochranné pomůcky, nemají v této chvíli nic, ani ochranné rukavice. Chovatelé se nyní snaží omezit návštěvy. V ordinacích se odkládají plánované operace, obecně chodí méně lidí, zbytné věci prý počkají. Lidé řeší hodně záležitostí telefonicky, ale když přijdou do ordinace, chrání se rouškami.