A určitě i lidé, protože ať se jim to líbí nebo ne, k přírodě neoddělitelně patří.

Lidé se tedy neukládají k zimnímu spánku, ale vlastně ani rostliny a zvířata ne, jen odpočívají a při tom se připravují na další jaro. Na větvích stromů jsou vidět příští pupeny a žábám se už na podzim začínají v těle vyvíjet vajíčka pro jarní snůšku.

Na jaře žáby opustí svoje zimní úkryty a vydají se k větším i docela malým vodním nádržím, aby splnily důležitý úkol, aby nakladly vajíčka, často ještě do vody se zbytky ledu. U nás je takovým prvním nedočkavcem skokan štíhlý. Patří do skupiny hnědých skokanů, ti jsou vázáni na vodu méně než skokani zelení, mimo jarní období rozmnožování se s nimi můžeme potkat v létě v lese na houbách.

Zbarvení skokana štíhlého je v různých odstínech hnědé, od žlutohnědé až po tmavě hnědou. Přes zadní nohy bývají zřetelné příčné pruhy. Spodní část těla je žlutobílá, bez skvrn. Na hlavě je nápadná tmavá spánková skvrna, která se táhne rovně přes oko. Plovací blána nedosahuje ( jako u všech hnědých skokanů) ke konci nejdelšího prstu nohy.

Teritoria samečků

Ještě před kladením vajíček je možno slyšet hlasy samečků, kteří lákají samičky do svého teritoria. Jejich „zpěv“ není příliš hlasitý, nemají totiž resonanční měchýřky, často vokalizují i pod vodní hladinou. Hlasový projev se podobá bublání vody. Samička klade 500 až 2500 vajíček (záleží na její velikosti), snůška má jako u všech skokanů tvar chuchvalce, to, že patří skokanu štíhlému, se dá poznat. Je totiž jakoby propíchnutá, připevněná na suchý stvol vodní traviny. Samečkové oplodňují vajíčka hned po nakladení ve vodě, jde tedy o oplození vnější, mimo těla samic. Rosolovité obaly chrání černé zárodečné terčíky a sluneční paprsky je zahřívají.

Snůšky se většinou vzájemně nedotýkají, v těsné blízkosti jsou jenom ty, které byly oplozeny jedním samcem. Samci totiž ve vodě mezi sebou udržují odstupy, mají svá teritoria. Pulci se vykulí z vajíček za tři týdny až za měsíc, závisí to i na počasí.

Živí se rostlinnou potravou, strouhají rohovitými zoubky umístěnými na obústním políčku řasy a vodní rostliny. Dýchají žábrami, v prvních dnech mají žábry vnější, ty jsou pak překryty kožním záhybem a nahrazeny žábrami vnitřními. Nožičky vyrůstají všechny najednou, ale protože zadní jsou značně delší, jsou patrné nejdřív zadní a pak přední. Nakonec pulci ztrácejí ocásek a mění se v malou žabku. Vývoj pulců trvá 2 až 4 měsíce, pak přichází proměna (metamorfóza). Mění se nejen tvar těla, ale i dýchací a zažívací ústrojí.

Žáby na rozdíl od pulců dýchají vzdušný kyslík plícemi a živí se živočišnou potravou. Jestliže z celé snůšky se dožijí dospělosti tři žáby, je to možné pokládat za úspěch pro trvání druhu. Většina vajíček, pulců i malých žabek poslouží jako potrava dalším živočichům, ale i v tom spočívá význam žab.


Potrava

Jsou také alternativním zdrojem potravy pro predátory, kteří se jinak živí převážně hlodavci škodícími na polích a ve skladech.

Skokan štíhlý nemá nápadné zbarvení ani hlas, ale jedno nej- má mezi našimi žábami přece. Má nejdelší zadní nohy, a proto nejlépe skáče. Jeho skoky jsou až 1 m dlouhé a 75 cm vysoké. Obrázek skokana štíhlého se dostal na turistické vizitky, které si získávají stále větší počet sběratelů. Pohodlně pozorovat skokana štíhlého, jeho vajíčka i pulce je možné každoročně již od poloviny března v tůňkách v zahradě Muzea přírody Český ráj v Prachově.
Jedním z cílů muzea je seznamovat veřejnost s obojživelníky a plazy, kteří patří v naší společnosti k živočichům méně známým.

Aktivity související s naplňováním tohoto cíle jsou součástí projektu Opal (Obojživelníci, plazi a lidé), který byl vytvořen za finanční podpory Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí České republiky. V našich krátkých článcích chceme přiblížit tyto stále opomíjené, ale velmi zajímavé živočichy všem čtenářům.
⋌Marcela Šanderová