Kantoři se ve velké většině vyhýbají výuce dějin po roce 1945. Výsledkem je, že mladí lidé nejen neznají poválečnou historii své země, ale ani nedávný vznik demokratické společnosti, který se obecně svazuje se 17.listopadem 1989. Stále stejné klišé přečtené někde v kalendáři u toho data. Boj studentů za svobodu, tak zní odpovědi. O co se jednalo, nikdo prakticky neví. Těm mladým z našich anket – jedna je pod tímto článkem, další vyšla již v sobotu, se nelze divit. Kdo jim to měl říci? Rodiče a učitelé!
„Ať nikdo nevykládá, že jsme tenkrát všichni věřili, že by se něco mohlo změnit. Komunisté měli obrovskou sílu a o nějakém odporu na venkově nebylo ani slechu. Když si vzpomínám jak jsme v ty dny manifestovali na tehdejším Gottwaldově (dnes Valdštejnově) náměstí a v oknech zámku a prodejny obuvi byli tajní policisté s fotoaparáty, jak náměstí objížděla černá volha s civilním číslem (pro mladší ročníky Volha– osobní vůz ruské výroby používaný policií), tak žasnu nad odvahou řečníků a všech těch lidí. Sice už nešlo o krky, ale o zaměstnání, studium, o mnohé,“ říká dnes jeden z těch, kteří se zúčastnil manifestací na náměstí v Jičíně, bývalý „pétépák“ Josef Bucek. „Závan svobody přišel od Gorbačova ze Sovětského svazu. Byl to zázrak po těch létech a tady tomu komunisté nechtěli věřit. Ruská perestrojka–přestavba byla pro naše představitele neakceptovatelná. A přece se našli lidé, kteří se nebáli a veřejně projevili svůj názor. Perestrojka neměla s demokracií nic společného, ale pomohla nastartovat proces, který vyústil v zánik bývalého režimu. Jsou to paradoxy tvořící novou dobu. Škoda, že současný stav vnímají mnozí jako samozřejmost. Mnoho nás za něj zaplatilo a někteří daň největší, život,“ dodal Josef Bucek.
