Když se v roce 2006 část hradební zdi nad parkovištěm na Tamlovce v samém středu města zřítila, slibovala radnice brzkou nápravu. Bohužel k ní nemohlo okamžitě dojít, protože zeď je součástí pozemkových parcel vlastníků nemovitostí v přilehlé ulici Lindnerově a na náměstí Svobody.

Tehdy ještě byli památkáři přesvědčeni, že se jedná o kulturní památku, a zahájili jednání s majiteli o geometrickém oddělení a bezúplatném převodu do vlastnictví města, aby poté bylo možné čerpat dotace či granty na její opravu.

O tomto úseku hradeb je konkrétní zmínka v práci uznávaného odborníka Jaroslava Wagnera, který v díle Jičín vydaném v roce 1979 píše: „Pozdně gotická městská hradba obepínala město v oválu, protaženém směrem západovýchodním. Začínala u Valdické brány směrem jihozápadním, kde je dnes patrná její část ve zdi terasy zámecké zahrady. Dále pokračovala na západ, a přerušena Koželužskou fortnou v dnešní ulici Smiřických tvořila souvislý pás dnes fragmentárně dochovaný v terase dvora základní devítileté školy a ve zdech za zahradami domů v ulici Lindnerově a na náměstí Svobody.“

Vzhledem k složitým vlastnickým vztahům trval převod nemovitostí až do dnešních dnů. Dva díly zdi byly převedeny, u dvou je možné uskutečnit převod okamžitě.
A teď přišlo nečekané zjištění.

Může za to sonda

“Na základě vykopaných sond u paty zdi se domníváme, že nejde o původní hradbu. Nevíme jistě, zda tato zeď probíhá přesně ve stopě původní hradby, ačkoliv je to pravděpodobné. To musí potvrdit nebo vyvrátit archeologický výzkum,“ uvedl památkář Jiří Balský. O tom, že se jedná o konstrukci spíše z 19. století, se zmiňuje i stavebně historický průzkum provedený v roce 2002 Petrem Uličným.

Co dál?

Rada města prozatím zastavila převod pozemků pod hradbami do vlastnictví Jičína a pověřila oddělení Státní památkové péče zajištěním nejméně dvou konkurenčních nabídek na provedení archeologického výzkumu v místě zřícené zdi. Odhady nákladů na tuto akci se pohybují někde kolem 180 000 korun. Pak bude třeba rozhodnout, kdo ponese náklady na vybudování zdi, která pravděpodobně není hradební, a jak bude ta nová vlastně vypadat.

Po morální stránce by to mělo být město, ale aniž bychom chtěli předjímat rozhodnutí rady, zdá se, že starosta Martin Puš si je této stránky celé záležitosti vědom a přiklání se k závazku města postarat se o zeď, který byla, ale není hradbou. Asi.