Pro pětidenní pobyt ve Středisku ekologické výchovy a etiky Rýchory (SEVER) v Horním Maršově máme nejlepší zkušenosti s programem „Týden pro udržitelný život“. Lektoři nám podle našeho výběru přímo na míru sestaví zajímavý kaleidoskop dopoledních, odpoledních a večerních aktivit, kterými se kromě poznání a zábavy prolíná myšlenka nutnosti vzájemné spolupráce a utváření přátelských mezilidských vztahů.
První den byl na tyto aktivity přímo zaměřen. Hlavním cílem bylo prolamování bariér mezi účastníky, každá hra měla vždy svůj hlubší smysl. Večerní relaxace s vlastní tvorbou gelových diapozitivů vedla k rozvoji fantazie a schopnosti vyjadřování pocitů.
Druhý den byl zaměřen na živou přírodu, využívání sice obnovitelných, ale vyčerpatelných přírodních zdrojů člověkem. Simulační počítačová hra Fish Banks názorně ukázala, jak se v honbě za ziskem snadno zničí populace ryb v moři. Odpoledne naše výzkumné týmy prováděly biomonitoring v Lysečinském potoce. Tento vodní tok se v Horním Maršově vlévá do řeky Úpy a má čistou vodu plnou vodních bezobratlých živočichů. Po šetrném odchycení, pozorování, určování podle klíče a zjištění jejich citlivosti na znečištění vody byli znovu vráceni do jejich prostředí. Výskyt těch nejcitlivějších druhů je právě ukazatelem neporušenosti vodního ekosystému.
Pro porovnání jsme prozkoumali ještě vodu v řece Úpě. K tomu posloužily rybářské brodicí kalhoty. Rychle proudící voda se někdy postarala o víceméně nedobrovolné osvěžení. Večerní program posílil vztah ke zvířatům. Poznali jsme ohrožené i již neodvratně vyhubené druhy. V komponovaném pořadu Bestiář před námi lektoři zhášeli za každý druh svíčku. Po zhasnutí té poslední všichni účastníci projevili svůj postoj tím, že je šli sami znovu zapálit. Opravdu, mladí lidé nejsou tak lhostejní, jak si mnozí myslí.
Celodenní výlet náročným horským terénem možná nepatří v tomto věku k nejatraktivnějším programům, ale při tak krásném počasí jako letos se dalo dobře zapomenout na bolavé nohy a pod batohem propocená záda. Přes lesní hrádek Aichelburg, Černohorské rašeliniště, Černou horu a Modré kameny jsme se vrátili na SEVER, kde nás večer čekal ještě mnohem delší výlet, i když jen pomyslný. Krásné snímky planety Země i vzdálených vesmírných těles navodily atmosféru kosmického letu. Dobře sehrané ztroskotání sice provázelo leknutí, ale vše dobře dopadlo a jistě si každý uvědomil, jak dobře je nám mezi lidmi, které máme rádi.
Předposlední den jsme si povídali o vlivu člověka na krajinu. Při pohybu časoprostorem okolím Maršova jsme poznali příběhy z osídlování Krkonoš člověkem od raného středověku do současnosti. Zaujalo vlastnoruční zpracování lnu od rostlinky přes soukání nitě až po tkaní látky na stavu, ale především dojení kozího mléka.
Skutečným vyvrcholením dne pak byla večerní dramatizace krkonošských příběhů. Zapůjčené kostýmy a doposud utajené herecké talenty vyvolaly hlasitý potlesk diváků. Naopak výtvarné nadání mnozí projevili poslední den při zhotovování smaltovaných přívěsků na památku. Podle hodnocení účastníků se program líbil, týden moc rychle utekl.
Jsem toho názoru, že to bylo nejlepší zakončení tříleté práce ve volitelném předmětu ekologické praktikum. Ekologický kurz byl opravdu významně finančně podpořen z rozvojového programu MŠMT „Podpora ekologické výchovy ve školách v roce 2009“, který se ve velké konkurenci letos opět podařilo naší škole získat. František Kynčl, koordinátor ekologické výchovy, Základní škola, Jičín, Železnická 460
