Mladý oslík jménem Ámos je součástí živého inventáře střediska. Vedle zakrslých prasátek a koz, kocoura, králíků a drůbeže umožňuje kontakt dětí s organismy, které byly dříve běžnou součástí tradičního života na českém venkově. Na jeho připomenutí je zaměřen celý výše zmíněný program.

Prožili si ho účastníci čtyřdenního ekologického kurzu 7. ročníku Základní školy v Jičíně, Železnické ulici. Po seznamovacích hrách jsme při luštění tajenky křížovky poznali většinu míst ve středisku. Následovala aktivita Živá a mrtvá voda, kdy jsme z lístků rozmístěných po středisku poznávali způsoby znečištění vody, filtrovali jsme vodu přes písek a prohlédli jsme si kořenovou čističku odpadních vod.

Poznávali výrobky a nezbytné výrobní nástroje starých, často zapomenutých vesnických řemesel. Dnešní mladé generaci povolání bečvář, bednář, doškář, šindelář, dráteník, kolář, forman již mnoho neříkají, i když přežívají v mnoha českých příjmeních.

Vyrobili jsme si domácí chléb, který jsme pak donesli do rozpálené pece. Před tím jsme ručně mleli mouku, vyráběli kvásek, zpracovávali těsto, zdobili ho kořením nebo cereáliemi. Z mléka jsme se naučili vyrobit máslo a sýr. Následně jsme vyřešili „Kriminální případ: Kompost“. Poznávali jsme bezobratlé živočichy, kteří žijí v kompostu a podílejí se na koloběhu živin v přírodě.

Večerní program byl ve znamení léčivých bylin. Vyrobili jsme si bylinkové mýdlo a učebna zvaná Sýpka se proměnila na čajovnu. Ve skupinách jsme si uvařili bylinkové čaje a pozvali kamarády na ochutnávku a příjemné posezení. Následující den jsme vyrazili na celodenní výlet.

Společníkem nám byl oslík Ámos. Po prohlídce statku v Sudislavi jsme cestou hledali podle fotografií zajímavá místa a sestavovali z písmen na nich nápis. Lanová dráha v lese prověřila naši tělesnou zdatnost, zároveň představovala model povodí Divoké a Tiché Orlice i s přítokem Třebovkou, my jsme tyto lanové toky jako vodáci s nezbytnou záchranou zdolávali.

V lese jsme jako skupina úspěšně zdědili rozsáhlý majetek v simulační vědomostní soutěži Statek. Následně jsme sešli do skutečného krásného údolí Tiché Orlice a přes obce Bezpráví a Perná směřovali do Brandýsa nad Orlicí. Na okraji Brandýsa jsme se zastavili na místě, kde se před nuceným odchodem z vlasti ukrýval Jan Ámos Komenský. Vystoupali jsme na zříceninu zdejšího hradu, posilnili se v místní vyhlášené cukrárně.

Není třeba zdůrazňovat, že skupinka dětí putujících s oslíkem budila všude skutečně velkou pozornost. František Kynčl, koordinátor ekologické výchovy