“… především na základě širokého negativního ohlasu veřejnosti si vás dovolujeme vyzvat ke změně vašeho stanoviska ve věci dětského hřiště, jeho umístění na loučce vedle pomníku padlým.

Základním posláním našeho spolku je usilovat o zachování historické materie města Jičína, a proto toto naše zásadně negatovní stanovisko. Město se pyšní krásnou architekturou Čeňka Musila, do které patří i koncepce vilové čtvrti Čeřovka včetně umístění mohyly s parčíkem a dvěma - pravidelnými - loučkami a krásnými skalkami, které žel nikdo neudržuje.

Tato koncepce přecházející v lesopark musí být zachována právě pro svoji jedinečnost a originalitu a nemůže být zničena nevhodným dětským hřištěm.

Současně upozorňujeme, že daná loučka není v územním plánu určena pro hřiště. To bylo a částečně je pod skautským srubem.

Rada spolku má za to, že samotný lesopark Čeřovka je jedinečným hřištěm a není nutné zde nákladně budovat další. Pokud ona maminka, co vše iniciovala, touží po kvalitním hřišti, má ho nedaleko na městském stadionu, a pokud schází drobné prosté hřiště s pískovištěm, jistě není problém zajistit na hřiště pod srub fůru písku, dvě lavičky a eventuálně zde využít drobné dřevěné prolézačky, které byly donedávna v zámeckém parku. Domníváme se, že město již investovalo do kvalitních dětských hřišť mnoho finančních prostředků, že je možné být i trochu skromný a naopak využít krásný lesopark.

Upozorňujeme na to, že hřiště na tomto místě by bylo v rozporu s širokou jičínskou - nejen čeřovskou - veřejností a mohlo by se stát druhým Koštofránkem, tedy hřištěm, které není občany přijato, což jistě není v zájmu rady našeho města.“ Tolik rada spolku jičínských patriotů. A výsledek? Městská rada revokovala své rozhodnutí a hřiště v inkriminovaném prostoru budovat nebude.